Dobrý den paní Petrásková,
včera se Šroubek (zatím vítězné jméno, pořád se snažím prosadit Čak) hooodně rozkoukával. Dnes byl dopoledne sám a teď na večer se zase probudil. Přes den asi hodně spal. V noci mě totiž celou noc vrněl do ucha a kousal do nosu. Tedy mezi tím vším oblizováním a tulením.
Teď zkoumáme kam si lehá, abychom mu mohli na to místě udělat pelíšek. Kromě jedné loužičky nám krásně chodí na stelivo.
A v příloze posílám nějaké fotky.
Vepřek, Šantavá a Šroubek
Blog
Dobrý večer,
tak se zase hlásíme s novými zprávičkami. Ve čtvrtek 13.8. v 17:00h byl konečně Jeňulka na kastraci. Nejhorších 30 minut v mém životě. Sice byl v dobrých rukách, pan MVDr. Petráš je opravdu kapacita
Emotikona smile
, ale Jeníček je moje miminko, tak moc jsem se bála, když jsem ho tam nechávala. O hladovce před zákrokem ani nemluvím, bylo mi ho tak líto, jaký měl hlad… pořád se chodil mazlit a připomínat se, že bych třeba mohla… ale vydržela jsem
Emotikona grin
Chuďátko moje zlobivý…teď mu to vynahrazuji a rozmazluji ho, jak jen to jde..
Emotikona smile
Hned druhý den mi došlo, že mé obavy z kastrace a pooperačního stavu, byly více než zbytečné…. ten náš rarach, jako by ani nic nepodstoupil a řádil a řádil, jako ďas. Je to snad ještě horší než před kastrací
Emotikona grin
Je to opravdu osobnost a také hodně temperamentní, když něco chce, tak to udělá, ať se zlobím nebo ne, má z toho legraci
Emotikona grin
Každý den doufám, že se mu ty zbylé hormony z těla vyplaví a bude to hodný kocourek, správný „gaučák“, ale zatím tomu nic nenasvědčuje
Emotikona grin
Tak si asi budeme muset zvyknout…
Posíláme mnoho pozdravů do Sluníčka a také nějaké fotečky, ta jak spinká Jenda na prahu, je cca 5 hodin po kastraci, nechtěl být sám v pokoji a v klidu
Emotikona smile
S pozdravem Iva a Jeníček
Děkuji Daně Mackové za chutné konzervy Carny pro kočičky a koťátka a za kapsičky Felix. Tentokrát vyzbyly kapsičky i na velké kočičky v hlavní místnosti a ty byly šťastné za výbornou večeři. Děkujeme za Savo, toho není nikdy dost.
Dana vyrobila moc hezké náušnice do našeho krámku, mnohokrát děkujeme!
V neděli odjel do nového domova Pomík a už máme první zprávy.
Včera odjela do nového domova do Příbramy Bětuška. To mi tedy srdce krvácí, ale jsem přesvědčena, že tentokrát bude mít konečně šťastný domov až do konce života, kde bude s láskou opečovávána.
Dneska ráno odjela do nového domova Malina. Jela ke kočičce Brigidce, nová rodina čekala až se Malina zcela uzdraví.
Meliska hezky roste a zdá se, že její motorika se vylepšuje. Není z ní sice už taková chlupatice, ale je to sladké zlatíčko, které lítá a dovádí s ostatními. Hodně papá, má těžké bříško, ačkoli to není na první pohled vidět.
Malá Dollynka je pořád takové nemastné, neslané kotě. Je taková načepýřená. I když ji vidím jíst, raději ji ještě dokrmuji rekonvalescentní konzervou. Vzpomínám přitom na Manetku, koťátko z loňska, které mi jí připomíná.
Uhlík mě trápí zvracením šťáv. Nemělo by to být nic vážného, je očkovaný, ale přesto i přes léky je to opakuje. Navím je Uhlík pořád takový „plašánek“ a vyloženě trpí zavřením v kleci. Dulík, který měl stejné problémy, je už v pořádku.
Maličký Pucík se už také uzdravil, zase začíná mít pěkně napucnuté bříško.
Ondrášek se konečně začal spravovat, normálně jíst, skotačí s Pyšáčkem, srst už má zase hezkou. Musel si chuděra zvyknout. Je to moc kontaktní a mazlivý kocourek, který by chtěl být pořád s člověkem.
Telefonů ohledně koťat a jejich umístění stále přibývá, je to děs. Musí čekat a k tomu nám opět nám docházejí peníze. A to není stále zaplacena hospitalizace Maliny, Zdeničky a Milušky. Máme pořád kolem sedmdesáti kočiček, nyní hodně koťat.
Děkuji Radce Pňačkové, manželům Benešovým z Litoměřic, Mirce Solanské za hezké věci do našeho nedělního bazárku, nezapoměňte přijít! Dále děkuji panu Kejřovi za stelivo a pytel granulí Royal Caninu pro koťátka.
Za ten půlrok je z malého kotěte Nefalšovaná kočka podle Terryho Pratchetta, k mé radosti, i když to je občas o nervy.
Hned po kastraci začal Uhlík chodit ven. Bydlíme v domku se zahradou, moc aut tu nejezdí, kousek od domu je lesopark. Nejprve se procházel hodinku, dvě, pak přišla první noc z domova a celé léto má dům jen jako jídelnu. Chodí pravidelně třikrát, čtyřikrát za den, nají se (vedou Felix kapsičky a granule Purina, pokud tedy nemá rybu nebo maso, obzvlášť mu jede hovězí flank steak a treska) a zase odkráčí.
Už si užil i nějakou bitku s vyrovnanějším soupeřem, ranka na uchu se ale rychle zahojila a vůbec mu nevadila. Nevím tedy, jestli se nebudete zlobit, ale Uhlík nemá náturu gaučové kočky. Je to šelma a nám se tak líbí. Samozřejmě jsme se o něj nejdřív báli, ale zavírat se nenechá umí dost přesvědčivě mňoukat. Na druhou stranu si v klidu nechá ostříhat drápy na dvou tlapkách na jednou a hlazení si užívá. s díky za skvělého kocoura
Konečně snad horka pominou a budeme moci normálně fungovat.
Včera odjela do nového domova černá malá kočička Briketka. Byla ve Sluníčku už dlouho, odjela z depozita u Marušky. Těšily se na ní tři už velké děti, určitě půjde z náruče do náruče a bude si užívat mazlení a rozmazlování.
Dnes odpoledne by měl odjet do nového domova Pomík. Pomík je úžasné, mazlivé a kulaťoučké kotě, skvělý domov si moc už zasloužíl.
Koťata z depozita u Lucky přijela do Sluníčka, depozitum už končí, protože pomalu končí i prázdniny a dovolené. Lucce a její rodině děkuji za pomoc ohledně poskytnutí azylu a péče o bezprizorní koťátka. Děkuji ji i za pomoc s úklidem, když se koťata stěhovala do útulku, bylo příšerné vedro a bylo třeba vygruntovat, což Lucce a Adélce nečiní žádný problém i v tom nedýchatelném počasí.
Koťátka jsou už kompletně naočkovaná a přesto Uhlík a Dulík začali zvracet. Jsou nyní odděleni a snad to bude dobré. Stres ze změny prostředí a vedro dokáží oslabit oganismus.
Máme hodně koťat a znamená to neustálé sledování jejich chování, zda jedí, zda mají správné hovínko, zda si hrají, je to opravdu náročné. Jakmile se mi něco nezdá, musím hned reagovat. Jsou to křehká stvoření.
Malý Pucík, který má péči své maminky Kyry se začal stranit kolektivu,přišlo mi, že se nekojí, když ostastní sourozenci jsou u mámy, tak jsem započala s dokrmováním. Pucík začal hůře a slyšitelně dýchat, dostala jsem o něho strach. Nevyhnuli jsme se užívání antibiotik a po dvou dnech začal konečně běhat a zkouší si hrát jako ostatní sourozenci a dýchání se zlepšilo. Je s mrňaty legrace, mají takové ještě vratké nožičky, snaží se už i sami jíst, jsou tak sladká.
Na koťata máme stále pořadník, zatím nemůžeme přijmout další, na umístění jich čeká nyní čtrnáct. Bohužel jsme se nevyhnuli akutnímu přijetí koťat bez pořadníku.
Jedno kotě je stříbrný kocourek Bojsa, který byl nalezen u silnice mezi Budyní n.O. a Nížebohy, kde nebylo široko daleko žádné obydlí a nálezci bydlící na ubytovně nemohli ani dočasně s koťátkem pomoci. Bojsa putoval do depozita k Marušce.
Včera byla nalezena v poli, ve strouze mezi Mastířovicemi a Vetlou dvě mourovatá, mazlivá koťata, jsou to kluci Timon a Timur. Nálezla je rodina z Hoštky, která jela touto cestou na kole. Paní se pro koťata vrátila autem, byla tam stále, jedno pobrekávalo u silnice a druhé bylo schované za stromem, nedokázala je tam nechat, i když si je domů vzít nemohla. Je to děs.
Dobrý den,
posíláme pozdrav v těchto horkých dnech. Bárňula ve své „herně“ a zamaskovaný na schodech 🙂 . LR