Večerní zpravodajská relace ze Sluníčka ve zkratce…
28.4.
– Prve začnu poděkováním za příspěvky… Rózinka moc děkuje své virtuální mamince Martině Hájkové za příspěvek pro ní a hlásí, že zahradu útulku již považuje za svůj domov a troufáme si říct, že je poměrně spokojená. Koťátka zase pposílají kníkavé díky Zuzce Srovnalové, že jim přispěla na granulky pro nejmenší a Sněženka vzkazuje poděkování panu Jaroslavu Šatavovi za příspěvek na její péči. Sněženka + pan Jaroslav = budoucí nový domov? Zítra napíši více.
– Konečně byl odchycen kocourek z Prahy, se špinavýma očima a mega rýmou a kašlem, je drobounký, asi mu není ani rok. Pokud bude plachý (zatím to tak vypadá), bude se po vyléčení a kastraci vracet zpět na pražský Veleslavín, kde je o něj co se týče stravy a dohledu postaráno.
– Na konec zpravodajství mám smutnou zprávu. Museli jsme se rozkoučit s Frankem. Byl dnes na veterině v Praze u neurologa a i tam potvrdili to, co klinika v Litoměřicích. Žádná pomoc pro kocourka nebyla. Muselo by se to nechat v tomto stavu, který byl pro Frankieho trápením. Frankiemu už ze zadečku tekla krev, umělé čůrání šlo taky blbě. Byl mu udělán rentgen, Frankie byl trvale poškozen.
Největší bolestí na tom všem je to, že Frankie se dostal do tak ošklivého stavu vinou nějakého velmi odporného úchyla. Někdo ho točil za ocas. My mysleli, že to má po srážce autem, protože takové věci nás prostě ani nenapadli. Frankie chodil po vesnici v tomto stavu minimálně měsíc a nikoho, kromě naší Mariky nezajímal! Ani své majitele. Frankie byl brouček, užíval si toho „útulkového luxusu“ – plné misky, pozornosti. Měl lidi rád a věřil jim. Je to děsivé a moc to bolí, cítíme velikou bezmoc. Je nám to líto Franku, byl jsi tak strašně hodný, byl jsi vzorný pacient, i když Ti nebylo dobře. Nikdy na Tebe nezapomeneme.
Na rozloučení přikládám fotku Frankieho…
Tereza
Žádné komentáře