Zpravodajství ze 14.6.2014

Vojtěška je na tom pořád stejně, nejvíce trápí rýma, nemůže pořádně dýchat a proto ani nechce jíst. Problém je v tom, že se strašně brání, když ji chci dát stříkačkou jídlo a vodu, nebo nakapat do očiček. Včera kamarádka do ní dostala kousíček masa a dneska přijde také, přece jen ve dvou je to lepší. Musíme dávat pozor, abychom ji ze zádíček nevytáhli kanylu. Vojtěška stále leží na vyhřívací dečce a dělá ji to dobře.

Vítek, zlatíčko naše, má asi velikou bolest, ale snáší ji statečně. Dostal injekci proti bolesti, leží, je hodný a vypadá to, že i smířený, hodně pil a i jedl. Je to úžasně mazlivý kocourek.

Kamilka je také statečné stvoření, dneska po včerejší kastraci už hezky jedla a odpočívá.

Bukowski – Buki má už lepší ouška, kde měl opravdu ošklivý zánět. Zlobí, neche se nechat chytit a ouška vyčistit a nakapat. Musím používat stále jiné lsti, abych ho mohla ošetřit. Nakonec je hodný, ale je to tím, že nemá zuby, určitě by mě jinak nejraději sežral. Po vyčištění už v ouškách neměl ani moc hnisu, ale jedno mu stále krvácí. Je to léčba na delší dobu.

Marlenka by se chtěla hodně mazlit, už by potřebovala konečně svoji rodinu.

Emílek je pořád odstrčený v kleci, dnes k ránu vylezl, ale při přiblížení se nějaké kočky okamžitě strašně křičí strachy. Chtěla jsem ho dát do voliéry, aby byl sám, ale zase by byl i málo s lidmi. Když už sám z klece vylezl, třeba to bude lepší a lepší a zvykne si na ostatní kočičky. Se mnou by se rád šmajchloval, takže lidi má rád.

Zuzanka by si už také zasloužila nový domov, nějak nám tu tloustne a chybí ji lidské mazlení, o které hrozně moc stojí.

Koťata jsou skoro všechna zdravá, skotačí, jsou to miláčci, radost pohledět. Sisley, nejmenší kotě, pořád chodí k člověku, chce být více mazlená a opečovávaná než si hrát se sourozenci, je sladká. Kaufík se pořád lidí bojí. Kevin už ne, je to fajn kotě, spávají spolu s Jáchymem.

Evička v novém domově spala v noci s paničkou, šmajchlovaly se a už skotačí se svou stejně starou kamarádkou.

Nechci to zakřiknout, ale na Matyldu, když sáhnu při jídle, ani neucukla. Malvína se zase přibližuje blíž a blíž a ráno stále u mě, když jsem se vzbudila. Tak možná moje angína přece jen měla něco do sebe, byla jsem s nimi doma a mělo to na číči blahodárný vliv.

Dobrou noc, Míla