DOMŮ ODEŠEL SYČÍK ❣️
ANO TEN TĚŽCE POLAPITELNY SYČÍK, JEHOŽ JMÉNO HOVOŘÍ ZA VŠE 😀
VYBRALA SI HO ÚŽASNÁ DVOJICE A POSKYTLA MU DOMOV, DNES JE TEN NÁŠ KLUK SYČÍVÁ 3 DEN DOMA A TAKHLE SE ZMĚNIL 😽
Není třeba se podobně plachých kočiček bát, chce to jen chvíli čas ⏰, laskavý přístup ❤️, trpělivost, cit a otevřené srdce.
Tady je krásný příběh :
Dobrý den,
tímto bych vám rád zasla pár řádků o Syčíkovi a jeho zabydlování v novém domově, v příloze jsou zaslány očíslované fotografie tak, jak šly události za sebou.
Po příjezdu jsme Syčíkovi otevřeli přenosku a nechali ho ať si sám vyleze, pochopitelně po chvilce vystřelil a rovnou do nejbližšího zakrytého místa, to bylo ovšem již obsazené, tím se nám obě kočky poprvé potkaly (obrázek 1). Pro oba to byl jistě pškný šok, Syčík v novém a Briketě obývá úkryt vetřelec, tímto nám začal příjemný sobotní večer. Aby se Syčík mohl shovat na jiném místě než naše Briketa, vyrobili jsme mu provizorní přístřešek z košíku a deky, kterou měl pod sebou v době převozu (obrázek 2). V té se moc dlouho nezdržoval, přibližně po hodince pobytu se vydal na průzkum, zamířil si to rovnou do ložnice, kde se ukryl pod psacím stolem, na tomto místě zůstal až do nočních hodin, nijak jsme ho netahali, jen jsme na něho chodili hladit a mluvit na něho.
Briketa z toho také nebyla moc nadšená, syčela snad na vše co se hnulo. Noc byla trochu nárořnější, Syčík ji skoro celou probrečel, na jeho pláč reagovala Briketa jen syčením a podrážděnou náladou. Moc dobrá zpráva je, že si šikovně našel bedýnku s podestýlkou, tudíž si na záchod zašel na správné místo, první noc jsme nezaevidovali že by baštil, nefungovalo lákání na šunku ani čerstvé maso.
Následujícího rána jsme museli odjet, každou kočku jsme nechali v jiné místnosti, Syčík tím dostal klid na vlastní průzkum a Briketa zase čas na uklidnění. Po návratu domů, jsme Syčíka objevili zavrtaného v peřinách postele, ihned jsme se ujali jeho hlazení (obrázek 3) občas si zaplakal (obrázek 3a), to když zaslechl neznámý zvuk (televize, mytí nádobí, posunutí židle a pod). Pokaždé když jsme ho nechali o samotě, okamžitě se zahrabal do peřin (obrázek 4). Jak se den blížil k večeru, byl Syčík stále více přítulný, na večer už vesele ležel dobrovolně v posteli (obrázek 5). Příprqavu na spaní si nenechala ujít ani Brikte, která zvědavě přišla zkontrolovat koho že v tech peřinách máme, tentokrát už bez syčení, ovšem pomalu a obezřetně (obrázek 6 a obrázek 7). Nejprve se oba oňuchali, ve chvíli kdy jeden druhého začal omývat jsme si oddychli, zatím vše vypadá na dobré cestě. Teď když byly obě kočky v klidu, Syčík často přede, jsem zkusili oba podplatit šunkou, tentokrát úspěšně, obě naše kočky tedy měly večeři do postele (obrázek 8), poté co zdolali celé balení šunky se poctivě umyly (obrázek 9), uvelebili (obrázek 10) a nakonec klidně usnuli (obrázek 11). Idylka samozřejmě netrvala celou noc, kočky nám v průběhu noci začaly cestovat, nicméně Syčík již nepláče a Briketa si zvyká.
Když jsou doma sami, jsou zatím odděleně, ale díky současnému vývoji vidím vše pozitivně.
