Ahoj teto Mílo a všichni v útulku,
prý zase máme nahlásit, jak se máme. Máme se dobře. Konečně začalo teplo, tak můžeme courat ven – tedy my velcí, Molly s Meggie nesmí (a štve je to). Obsluha vcelku funguje, jen někdy dorazí později k večernímu krmení a to je pak musím pořádně vymňoukat. Ale jinak to s nimi jde – k vánocům nám koupili pořádný strom až ke stropu, to je hned jiný přehled – nejvyšší příčka je samozřejmě moje… V Anežce se asi probudily mateřské pudy nebo co, stará se o Molly jako o malé kotě. Já si tedy myslím, že to Molly s tím hraním na rodinného prcka přehání, ale pořád lepší než ta uhýkaná Meggie. Ale aby sis nemyslela, já se k nim chovám mile (přiměřeně), jsem přece gentleman, žádný neurvalec. Jen mě ta mrňata moc nebaví, raději s Čertem hlídkujeme po okolí a přepočítáváme myši.
A už musím běžet, myši nečekají!
Měj se a držíme palce všem tvým chráněncům, aby našli svoje dvounožáky.
Joska
