💗MEDA-FABIŠKA💗
Dnes je to 8. den co máme Fabišku – Medu doma.
I přes to, že je plachá tak myslím, že děláme pokroky. V podstatě se můžeme přiblížit zhruba na metr, vezme pamlsek, ne tedy z ruky, ale ze země ano. Začíná si hrát, v naší přítomnosti si i lehne na koberec a není pořád ve střehu. Jídlo a vyprazdňování bez problémů. Přes den ji tedy nevidíme. Je schovaná pod gaučem.
Již se seznámila s naší ochočenou číčou, ale zatím se holky tak obcházejí, Meda hlasitě mňouká a naše paní domu zatím syčí a nebo mňouká hluboce a táhle, uši stážené dozadu, v zápětí zdrhne. Meda naopak v tu chvíli vypadá zvídavě. Někdy se zase naopak pozorují a koukají na sebe.
V noci Medinka nespí, chodí hlasitě mňoukat do chodby a v podstatě ožívá. Spím kvůli tomu v obýváku, abych jí nějak konejšila alespoň hlasem, ale nevím, co by mohla potřebovat nebo, co to znamená. Sáčky se šantou a kozlíkem máme. Naše původní vůbec neměla při zabydlování hlasité projevy, tak je to pro nás novinka. Jednu noc mi mňoukání přišlo spíš jako mrouskaní, byl to skutečně koncert, ale po kastraci to prý není možné….. nebo máte jiné zkušenosti?
Je skutečně krásná a roztomilá, když jsem zjišťovala více o té zrzavosti, tak zmiňovali typické písmeno „M“ jako tmavší zbarvení srsti nad nosem. I když jsme to netušili, tak jsme dali jméno začínající na M už při jízdě v autě od vás minulou sobotu. Hezká náhoda.
