NAJMANOVI ❤️ + CHARLIE 🖤 + CHROUSTIK ❤️
🔸 Moc rádi bychom Vám představili tuto skvělou rodinu. Dala domov kocourkům u kterých jsme (všechny kocicky od počátku fungování testujeme) diagnostikovali FeLV pozitivitu. Takto nemocné kočičky se mohou bez velkých potíží dožít vysokého věku, nemoc není přenosná na lidi ani jiná zvířátka, ale od ostatních kočiček musí být izolovány.
Tady dostaly ten nejkrásnější domov a péči, a jsme za to neuvěřitelně vděčni ❤️
🔸Více najdete zde :http://www.kocky-online.cz/clanky/fiv-felv-a-fip-ve-zkratce
🔸 A tady je příběh jehož přečtením vzdejte prosím hold těmto mladým lidem a vyprovoďte Charlieho 🖤 na poslední cestu
▪️Dobrý den kočičí domove,
dneska nadešel bohužel den, kdy jsme se museli rozloučit s Charliem. Přesná doba vyšla na 23.6.2019 v 15:00 přesně. Vzali jsme maličkého na chalupu, kde je pohřbený vedle Lili a oba už odpočívají pod smrkem. Mají tam krásně a myslíme na něj, doma je bez něj hrozně prázdno, mladší a větší brácha Chrousík ho po našem příjezdu hned hledal a na náladě to moc nepřidalo, nicméně víme, že ho měl rád.
Charlieho jsme si vzali poté, co jste nám cca před 2ma lety napsali, že zůstal ve sluníčku jako jediný felv pozitivní kocourek a že mu tam je smutno. Neváhali jsme a už byl členem rodiny. Začátky s ním to bylo opravdu něco , byl to malý vyděšený kocour který o sebe ani moc nedbal. Po první noci strávené u nás jsme ho nemohli půl dne najít, až nakonec jsme zjistili, že vezl za obývací stěnu a neměl se k tomu vyjít ven. Když se konečně podařilo, zabezpečili jsme vchod aby tam už nelezl, protože to opravdu nebylo ideální místo kde by měl být. Tak přesídlil pod postel kde už jsme to tolerovali ať si klučina zvyká, po cca týdnu fungování s Charliem pod posteli, kdy vylézal prakticky jen v noci se stal incident kde jsme našli počůraný polštář a bobek na peřině od té doby jsme se ho pomalu učili na kočičí hrad kde by si taky mohl připadat bezpečně. To mělo za následek, že se vydělal přímo tam kde spal a ležel v tom dokud jsme si toho nevšimli. Po vyprání hradu a umytí Charlieho už takový incident nenastal a i když se s námi moc nekamarádil nějak to zkrátka šlo. To by bylo na nastínění prvních pár týdnů u nás, že někdy to opravdu není lehké, ale když se toto přetrpí tak, to zvíře vám to nakonec 1000x vrátí.
Po nějakém tom měsíci se začal už i sám mýt, pomáhal mu k tomu samozřejmě celou dobu i Chrousík, který je se kromě vysavače nebojí snad ničeho a zkrátka se o něho staral. Získal krásnou srst a začal i přibírat na váze.
Charlie nás víceméně po tom úvodu pak už jen neustále pozitivně překvapoval, posouval svoje hranice kdy začal vylézat na jídlo, začal se chodit tulit, byl vždy opatrný ale našli se momenty kdy přišel. Důvěra k nám se u něj budovala opravdu pomalu a dlouho ale po roce fungoval jak normální kocour, který si zkrátka jen vždy hlídá svoje záda a když někdo přišel moc blízko tak poodběhl. I tato situace se ale postupem času změnila a nejraději vzpomínáme na poslední půl rok, kdy místo původního 80% života v hradu a 20% někde po bytě se to otočilo na 100% po bytě a 0% v hradu . Sám od sebe nám přišel na klín a tulil se, nejraději měl packy na ramenu a drželi jsme ho doslova jak malé dítě. Mručel a slintal a nikdy už neutíkal. V kuchyni když byl čas jídla byl dřív než Chroustík a jen co se brousil nůž na maso přiletěl, že by taky něco rád dostal. Když jsem ráno vstával do práce tak chodil se mnou do koupelny a mňoukal mi u nohou dokud jsme ho aspoň na chvíli nepomazlil. Dalo by se vyprávět opravdu dlouho, jen jsem chtěl uvést příklady toho, čeho byl ten posera jakého si pamatujete ze Sluníčka schopný, opravdu překvapil všechny. I když k nám přišli návštěvy tak neváhal a tulil se k nim, takže důvěru si tu opravdu vybudoval. Bohužel byl nemocný a tak nás opustil dříve než by měl. Bylo mu necelých 6 let, odhadované datum narození je Září 2013. Bude nám hrozně chybět,ale nikdy na něho nezapomeneme a Vám mnohokrát děkujeme za zprávu jestli si ho nechceme vzít. Jak říkám, na začátku to bylo těžké, ale byl prostě skvělej.
S pozdravem
Najmanovi
