Ačkoli by se mohlo zdát, že tento příspěvek na stránky kočičího útulku nepatří, opak je pravdou. Včera se mě a mému manželovi vdávala dcera. Při přípravě svatby útulkář na plný úvazek najednou zjistí, že to není vůbec jednoduché. Je to přece jen životní událost a najednou zjišťujete, že to nelze prakticky zvládnout s péčí o naše kočičí Sluníčka. Člověk, který je zodpovědný za osmdesát kočičích krků, je nemůže nechat celý den napospas osudu. Několikrát denně musí být pod kontrolou a opečovávány – léky, úklid, záchůdky, jídlo….. svatební den bych prostě sama nezvládla. Jak tohle vyřešit? Takže ochotně nastoupili mě nejbližší přátelé – dobrovolníci Sluníčka. Někteří se velice ochotně ujali obstarávání našich Sluníček hned od rána i s úklidem, prostě mě dokonale zastoupili, další děvčata „makala“ od rána do noci od příprav svatby až do noci jako barmanky a číšnice. Tímto z celého srdce děkuji za pomoc: Daniele, Aničce a Daně za obstarání kočiček, Pavle za kombinovanou roli kočky a servírky a Michalovi za několikadenní pomoc se vším, co bylo potřeba. Janě, Zuzce a Marušce, které vyloženě „makaly“ tvrdým tempem od časného rána až do noci. Velice si cením mých kočičích přátel. Bez nich by naši novomanželé neměli tak úžasnou a povedenou svatbu. Díky Vám to všechno „klaplo“ a já mám vdanou dceru. Mám vás úplně všechny moc a moc ráda!!!
