A pro tetu Janu hlášení o Ričince (dneska spíš Hňupině 🙂 – tento vikend byla prvně s námi na chatě. Okamžitě pochopila princip kočičí díry (tj. kočičího vstupu do chaty) i spaní ve spodní části skříně na kožešince. Po zahradě lítá jako tajfun, kočičí schovku pod kůlnou už taky zná. Naše Důrinka, ač malou nesnese na blíže než 20 cm, neustále hlídala, kde Hňupina je a chodila za ní. Hnusíček už přijal hru na honěnou, ale na dotyk také nejde. Spát malá musela dole (spíme všichni i s kočkama v patře), máme točité schodiště a to ještě nedává, a nosit nahoru jsem se jí bála, aby nespadla. Udělali jsme jí zakryty provizorní pelíšek z dek a našeho oblečení a spala krásně celou noc. Trochu tápala s čůráním – v chatě čůrá na plech s pískem, venku jí to jde moc dobře… Jízdu v autě takké zvládá s přehledem. Od odpoledne, co jdme přijeli, se snad ještě ani nepohla… jo a v pátek jsme byli na očkování a zapsat ji u našeho veta.
