Dobrý večer,
mám moc smutnou zprávu. I přes veškerou lékařskou péči, které se včera Kubíčkovi dostalo, byl dnes ráno v takovém stavu, že jsem ho musela odvézt na veterinu na eutanazii. Byl to zlom, ale k horšímu. To jsme nečekali. Jsme z toho nešťastní.
Před rokem jsme si domů přivezli vykuleného bázlivého kočičího puberťáka Juráška, dostal jméno Kubíček a brzy se z něj vyklubal úžasný kocourek – hodný, mazlivý, hravý, mlsný, zvídavý, který u mě spával natažený přes celou postel. Naší extrémně plachou kočičku Elu jako správný parťák naučil, že se nemusí bát lidských rukou, protože umějí dávat dobroty, příjemně hladit a drbat za oušky, pod bradou a na bříšku, že když se nechá vzít do náručí, tak uvidí spoustu zajímavých věcí, které by jinak nepoznala, že hrát se dá se vším, co se hýbá a honit se je prima zábava. Za to jsme mu zvlášť vděční a hlavně za to, že do našeho života přinesl radost a pohodu. Moc nám chybí, nikdy na Kubíčka nezapomeneme.
Alena Lesná
