Zdravíme do Sluníčka,
rok se sešel s rokem a z malého Brodíka je pětikilový Brody, kterému bylo naprosto putna, že je s námi už rok (kecám, kousal nás ten den, 17. října, méně). Během tohoto roku si Brody osvojil nejen základní lovecké praktiky (přetnout achilovku, jít po tepnách) dle populárního hesla „ruka je hračka“, ale i moderní postupy psychologické války, které aplikuje především na svého dvounohého tatínka. V jeho malém statečném srdci se jistě nachází plno lásky, bohužel ovšem pod kontrolou profesionálního trenéra dvounožců. Stále však doufáme, že jednoho dne nás přestane terorizovat. Do té doby neseme hrdě naše jizvy, šrámy a kruhy pod očima, stejně jako obskurní touhu ochutnávat granule a kapsičky, zda jsou pro Brodyho dost dobré.
Zatěžkávacím bodem našeho vyrovnaného vztahu byla letošní dovolená, pro kterou se Brody stěhoval za babičkou, ke které jinak měsíčně jezdíme na návštěvy a má ji moc rád. S potěšením můžeme konstatovat, že babička si zlepšila fyzičku a Brody si oblíbil kuřecí srdce a naše srdce krvácela, když při pravidelném skypování (dvakrát denně) ostentativně spal, případně dával babičce pusy. Zároveň se stal zarytým fanouškem pořadu National Geographic-venkov, především programu „Útok na kosa skrz okno“ a „Terorizování kocoura od vedle“. Jsme na něj hrdí a stále si opakujeme, že nás má rád. Každopádně spí s námi každý den v posteli. Přikládáme pár fotografií, hlavně z prázdnin.
Sledujeme denně zpravodajství a myslíme na vás v těžkých dnech.
Boris a Jarmila a Brody
