SYČÍKA BUDOU MUSET RODIČE PŘEJMENOVAT 😃❤️☀️ – PŘESTÁVÁ SYČET
TATÍNEK SYČÍKA BUDE NOMINOVÁN ✒ NA PULITZEROVU CENU SEŠIT 📙
Úžasné napsané povídání, úžasní rodičové aneb jak z syčive potvory udělat postelovou kočku 😃
Dobrý den,
s lehkým odstupem bych se s vámi rád podělil o postup Syčíkova zvykání v novém domově.
V první řadě musím lehce rozprášit naše obavy o Sýčovo zabydlení a aklimatizaci, v prvních chvílích se zdál být kočkou která bude mít problémy se zabydlením, nakonec to ovšem takové vůbec nebylo. Sýča se s Briketou skamarádil velmi rychle, po 3 dnech jsme je již nechali spolu bez oddělení. Jsou spolu jako "slepičí prdelky" pokud jeden z nich někde nespí, nebo si nehraje s námi. V případě že je doma divný klid, je pravděpodobné že je najdeme spolu v pelechu, kterým se jim stal vystlaný košík (Sycik_01), Syčíkovým oblíbeným místem jsou měkounké peřiny naší postele, buď si lahodí na vrchu (Sycik_02), nebo se zavrtává pod deky, musíme si tedy dávat pozor abychom ho chudáka nezalehli. Přes noc obě kočky dělají pěkný čurbes, samozřejmě nic hrozného, prostě tak když si spolu hrají dvě kočky. Naštěstí každá noc končí klidným spánkem, ráno nás obvykle budí vrtění nebo šlapání pelechu. (Sycik_03), Ovšem, vždy se spolu nějak domluví a v klidu spí. (Sycik_04) Občas leží každý zvlášť, Briketa se umí uvelebit tak že o ní nevíme, naproti tomu Sýča… ten si hlavu moc nedělá….(Sycik_05), pak se člověk bojí pohnout…
Samostatnou kapitolou jest krmení, každá ráno a vlastně každou chvíli co se jen mihneme v kuchyni, stává se z obou neodbytný žrací a loudící stroj! (Sycik_06 a Sycik_07). Původně dostávala Briki kapsičku každý večer, nově dostávají každý půl kapsičky ráno a půl večer, misku s granulemi mají pochopitelně stále dosypanou. Spíše než hladoví, jsou mlsní! A to raději nebudu popisovat to divadlo když se krájí maso… Ale nebojte, zrovna včera jsme oba vážili a každý má hezké 4 kilogramy.
V prvním odstavci jsem pospal rušné večery, a časy usínání, za zmíňku určitě stojí i podvečery, kdy je trocha klidu a pohody, obě kočky se rády dívají na televizi… líbí se jim Simpsonovi (Sycik_09). Je velmi zábavné je sledovat při pozorování televize. Pakliže je ovšem gauč zabraný dvounohými obyvateli, bývají nám oba na blízku, Sýča sice ještě nepříjde do klína, ovšem nikdy od nás není daleko. (Syčík_10) On vlastně i přestává syčet… velmi často jen čeká co bude, nataženou ruku si poctivě oňuchá a otře se o ni, ve chvíli kdy ho lapíte a začnete hladit, okamžitě vrní, je velmi hravý, moc ho zajímají hračky na špagátu, a pohyb nohou pod peřinou…..
Ze Syčíka roste krásný hravý a společenský kocourek!
S pozdravem
Marek
