Děkujeme všem adoptivním rodičům za podporu a děkujeme všem dárcům, kteří již přispívají. Díky, že jste s námi a s našimi kočičkami.
Kočička Čekanka je už zavodněná a to i s vitamíny. Absolvovala koupel, měla srst špinavou a pořád z ní padaly hýbající se blechy. Po koupeli se jí očividně ulevilo, takové množství blech jsem ještě neviděla, snad by jí sežraly za živa, kousaly jí a obtěžovaly. Nepomohly spraye, Stronghold za krk, musela jsem ji zapudrovat a blechy z ní padaly ještě dnes navečer, opravdu hrůza. Teď hodně spinká. Trápí mě, že moc nejí a je to potřeba. Zítra zkusím maso, musíme zvednout červené krvinky. Léky užívá dobře, je to hodňoučká kočička. Dle informací je jí asi šest let. Dozvěděli jsme se, že její údajní majitelé jsou sociálně slabí a že kočičku vyhodili z domova už před delší dobou.
Toníček měl dneska záchvat, zase po delším spánku v šuplíku, utíkala jsem ho chytit, aby si neublížil. Byl nacpaný půlkou těla na hraně šuplíku, snad by se uškrtil. Jsou to hrozné záchvaty, pokousal si opět ret. Bojím se, že se mu to stane, když nebudu poblíž a ublíží si. Šuplík ho brzdí, mimo něj naráží do zdí. Je to tak smutné, je to tak nádherný kocourek.
Kočička Bela je pořád vyzáblá, páteř má jako pilu, nespravuje se, jedla jen granulky po troškách. Dneska konečně snědla i misku s konzervou Carny a to ráno a i večer. Tak snad jí to vydrží a konečně se spraví.
Kočička Šárka mě trápí, velmi špatně jí a je pořád taková droboučká. Už jsem chtěla s ní jet na veterinu, ještě jsem zkusila syrové maso a ona ho snědla. Večer dostala další porci masa, ale to už ji apetit přešel, snědla jen málo. Ve čtvrtek jdeme na kontrolu a chtěla bych vyšetřit hlouběji její dýchání. Je to sice už lepší, ale dle mě dýchá pořád hodně rychle.
Přistihla jsem kočičku Apolenku, jak kojí nejen svého Árčiho, ale i Atrejka, což je moc dobře. Mrňousové Rey, Fineček, Dušánek, Boříček a Leila, která ještě užívá antibiotika, vypadají docela dobře, lítají a hrají si, je to krásný pohled. Některý z nich má však průjem a nevím, kdo.
Koťátka z lesa – Jeremiáš, Pegy, Arnošt, Rebeca a Jacob se zlepšují, vypadají lépe, průjem však ještě u některého přetrvává.
U Borůvčat má Pampeliška též průjem a to dost velký. Dostala léky. Je těžké v tak velikém počtu zjistit, které kotě průjmuje.
Malý Frézík je všude. Utíká z voliéry k velkým kočkám, je tam ve svém živlu, je to hodně chytré a aktivní černé kotě. Je ze všech i největší, hlavně nejdelší. Je neskutečně správňácký.
Ve velké místnosti byly neustále nazvraceny žaludeční šťávy. Jak jsem již psala, byl přistižen Patrik, který se začal hned léčit, začal dobře jíst, ale zvratky bez jídla stále trvaly. Konečně jsem přišla na to, že se jedná o Píšťalku. Už jsem byla z toho nesvá, že nemohu přijít na to, kdo je nemocný. Píšťalka se ihned začala léčit a zatím je to dobré, bez zvracení.
Kocourek Bróďa mi po operaci zoubků připadá trochu lepší, často chodí jíst, tak snad se konečně dostane do kondice.
Miminko Malenka stále nepřišla na to, na co je záchůdek s kočkolitem. Hraje si s Aničkou, Krtečkem a Floriánkem, kteří jsou úžasně čistotní a stejně se nechytí. Je ještě maličká a snad to brzy pochopí, že musí zahrabávat, aby ji nenašel nepřítel. Jinak je moc úžasné a krásné kotě.
Koťátka z Vědomic – Marcelka, Mareček, Mariánek a Majdalenka jsou pořád hodně nedůvěřivá. Nedám jim moc přemlouvání na mazlení, pořád jsou akutnější činnosti – péče o nemocné a důležitý je i úklid.
S Ondráškem se denně pereme v užívání tekutých antibiotik, vrátila se mu rýma se zánětem v oku. Jsou to boje, musím ho přelstít, jinak by mě „sežral“. Zatím se daří se syrový masem.
Máme k dnešku 92 kočičích Sluníček, je to opravdu hodně. Jednou tolik než předminulé léto.
