Opět velice smutná zpráva, Šimonek včera při narkóze z důvodu odstranění zoubků zemřel. Zemřel ihned, jak začala narkóza působit. Je to veliký šok!! Vůbec jsem tuto variantu nepředpokládala. Chtěla jsem jen, aby ho zoubky nebolely. Nikdo však nepředpokládal, že to jeho srdíčko nevydrží, nebyl důvod. Byl Felv pozitivní, což může skýtat spoustu problémů uvnitř tělíčka, zejména nádorů. Charlie zevně vypadá daleko hůře, je vidět, že ho zoubky trápily, ale ustál operaci úplně perfektně. Šimonek byl takový statný kocourek. Nejhorší je, že se Charlimu stýská, je sám ve voliéře. Zkusím oslovit noví páníčky Chroustíka, třeba by se jich ho zželelo a přijali by ho do své rodiny. No nevím…..

Štaflíček je už po amputaci ocásku. Vypadá jako opička s nahou prdelkou. Operaci zvládl úplně s přehledem, na veterině buď chtěl jíst nebo se chtěl mazlit. Je to prostě miláček. Nyní užívá léky, které ho mají podpořit v řádném vyměšování na záchůdek. Uvidíme.

Dnes jsme přijali z Města Budyně nad Ohří plachou kočičku s dvěma zhruba dva a půl měsíčními koťátky. Kočička je tak hodně plachá, že ihned podstoupila kastraci a bude, co nejdříve to půjde, vrácena zpátky. Její koťátka jsou plachá, je potřeba hodně lásky, aby se z nich staly mazlíčci a nebojsové. Odjeli do nového dočasného depozita k Jitce Ostrochovské. Věřím, že v Jitčiným rukách budou brzy vrnět blahem. Máme mourovatou kočičku s delší srstí a bílomourovatého chlapečka. Zatím jsou koťátka bezejmenná, Jitka si je určitě ráda pojmenuje sama.

Dalším příjmem jsou dvě malá necelé dva měsíce stará bílomourovatá koťátka, holčičky, které byly nalezeny v trávě u zahrádkářské kolonie v Hoštce, kde v současné době nikdo nepobývá. Koťátka se přidala k paní, která šla okolo a která pomáhá a krmí tamní plaché kočičky, které byly Sluníčkem vykastrovány. Miminka jsou velice kontaktní, mazlivé, původně zcela jistě měly majitele, který se jich zbavil tímto způsobem. Lidé svá nechtěná koťata vyváží do zahrádek, do vesnic, do domovů důchodců, do kravínů a statků v domnění, že se tam uživí a že o ně bude postaráno. Opak je však pravdou, je to děsné a přitom by stačilo pouze kočku matku vykastrovat………pořád dokola. Holčičky se jmenují Oplatka a Sušenka.

Je to opravdu „masakr“, dnes jsem si říkala, že musím snížit počet kočiček, jen těžko to zvládám, je spousta nemocných a zraněných a další a další příjmy. Včerejší mini koťata Pneuška a Servík se pořád nemohou pořádně přicucnout k lahvy, takže nám kojení trvá spoustu času. Standa je stále nemocný, nemůže nic zvedat, je to pro mě vysilující. Tolik bychom potřebovali vymalovat velkou místnost. Je zde přeplněno a tím pádem z nedostatku prostoru i poznačkováno po zdech. Síla však na to není.

Avatárek a Tedík, kteří se vrátili do Sluníčka z depozita u Ivany, jsou smutní ve voliéře, byli zvyklí na zájem, za lidský pelíšek. Plakali tam a tak jsou nyní v zadní malé místnosti. Nejlépe by jich bylo asi v bytě, ale zde už tolik kočiček. Zatím si nestěžují.

Děkuji mým skvělým dobrovolníků, dnes už kamarádkám za pomoc v tom pracovním masakru, dnes Dádě, Janče, Jitce za vymazlování koťat ve vlastním domově a Markétě za přijetí dalších dvou koťátek do svého domácího depozita – Sagvánka a Proužka. Bez těchto prima lidí bych se dneska asi zbláznila.