Ládíčkův zdravotní stav se zhoršoval, moje podezření na FIP se potvrdilo, antibiotika na rýmu nazabírala, bříško se mu zvětšovalo a ve čtvrtek ráno byl Ládíček zcela apatický. Večer jsme spolu usínali a ráno se chladil pod postelí, nebylo mu dobře, hlavička mu padala, nevstával. Odešel ten den za svým bratříčkem Bedříškem. Dvě FIP v jednom vrhu koťátek, to jsem ještě nezažila. Bedříšek byl s Klárkou v depozitu u Terezky a Ládíček byl v útulku. Klárka se těší dobrému zdraví, nerada bych to však zakřikla, jako jediná zůstala plachá. Chlapečků je mi moc líto. Právě je období, kdy se projevuje onemocnění FIP u koťátek narozených na jaře.

Černá kočička z Belinka z Brozan n.O. není kočička, ale kocourek. Má malá varlátka, je to na kocourka malé stvoření. Dostal tedy jméno Beny. Benýčkova očička jsou o maličko lepší, nelíbilo se mi však, že za noc vypil celou misku vody. Baští dobře, na zádíčkám za krkem je stále olysallý, ale řekla bych, že se mu srst trošku zlepšuje. Dle paní doktorky mohly být lysiny způsobeny zablešením. Benýček je stále dehydrovaný. Vyšetřením krve bylo zjištěno selhávání ledvin a vysoké leukocyty. Nyní je Benýček na infuzi, má ledvinovou dietu a uvidíme, jak se bude nemoc vyvíjet. Kromě toho všeho má kocourek ještě příšerné zoubky, velký zánět v pusince, což ledvinám moc nepřidává. Kocourek sice vypadá jako kotě, ale dle zdravotního stavu je to již starší kocourek.

Přepadá nás ve Sluníčku rýma. Přidala se Lillien, trošku prská Pražanda a velkou rýmu dostal i Boulíček. To jsou další k již Mondýskovi, Michálkovi, Andromedě, Perseusovi, Hope a koťátkům z Brozan.

V týdnu odjel do nového domova malý kocourek Clyde z depozita u Jitky. Je to původně Bořečkova rodina, jíž se chudák můj maličký již nedočkal. Clyde se bude mít zcela jistě dobře.

Ve čtvrtek odjela domů kočička Rosnička. Byla dlouho zamluvená. Jela k úžasné paničce, která kočičky miluje a Rosnička je již rozmazlována.

Včera, v pátek odjela i kočička Ennie Dušková. Enninku si vyhlídli na bazárku dva mladí lidé, v jejichž domově bude jako jediná kočička. Enninka si zažila na sídlišti mnoho špatného, například nakopnutí od dětí a další a další ústrky, když neměla, kam hlavu složit. To vše se v jejím tělíčku nastřádalo a při kastraci málem umřela. Nyní je z Enninky nádherná, veliká a mohutná kočička, která si strašně moc zaslouží láskyplný domov, hodně mazlení a dobrot.

No a dnes v sobotu jako zlatý hřeb odjel do nového domova náš Sluníčkový platánek Ječmínek. Přišel do Sluníčkového depozita u Marušky jako asi pětiměsíční plaché kotě s ještě dalšími třemi sourozenci – Pšeničkou, Ovsíčkem a Žítkem, kteří jsou zde stále. Ječmínek byl ze všem k lidem nejvstřícnější. Z depozita byl přesunut do útulku, kde si v hlavní místnosti spolu s Pšeničkou žil svým životem a přestal mít zájem o kontakt s lidmi. Jeho šance na nový domov se tímto o hodně zmenšila. No a nyní si pro něho přišla paní Alice s manželem Járou. Již dlouho se paní Alice připravovala na adopci Ječmínka, všechno promýšlela a několikrát byla ve Sluníčku Ječmínka navštívit. Je to velká příznivkyně Sluníčkových kočiček. Jsem moc ráda, že bude mít Ječmínek konečně svůj vlastní domov, i když to bude stát paní Alici hodně sil a nervů než si kocourek zvykne a nebude vypadat utrápeně. Jednou však budou všichni šťastni. Ječmínek získal bezvadné rodiče a já jim za tento odvážný čin děkuji!

Přece jen si skoro každá kočička svého páníčka časem najde. I některé hodně plaché kočičky již našly láskyplný a trpělivý domov a někteří se již i mazlí! Všem těmto rodičům Sluníčkových plachých kočiček moc a moc děkujeme, že kočičkám dali šanci na domov.

Miláček Toníček měl tento týden již dva záchvaty. Po zvýšení dávky epileptik měl od záchvatů pokoj a teď záchvaty dva během pár dní. Ach jo.

Kocourek Meigret má už zase průjem. Není to tak hrozné jako před čtrnácti dny, ale nelíbí se mi to. Meigret často i zvrací jídlo. Mám obavu z nějakého většího onemocnění než jen bakteriální, parazitární nebo virové.

Malý Štaflíček má i s plínkou radost ze života. Baští o stošest, lumpačí s ostatními koťátky, je sladký. Když ho chci přebalit, vždycky to pozná a utíká přede mnou, hrajeme si na honičku. Vždycky vyhraju!

Černobílá kočička Inka a bílorezavá kočička Aluška jsou již po kastraci.