Charlie zůstal ve voliéře sám, bez Šimonka. Je to moc smutné. Oslovila jsem rodiče Chroustíka, který má stejnou diagnózu Felv a přesto našel domov, ohledně možnosti adopce i Charlie. Představte si, že Aska a Jakub souhlasili. Jsou prostě úžasní!!! Nemohou tu nechat Charlieho osiřelého, i když Aska studuje a Jakub všechno táhne sám. Jsem tak šťastná, velice si vážím jejich citlivosti a budu se snažit jim všemožně pomáhat s případnou veterinární péčí. Pro Šimonka je to veliký přínos. Nikdy se moc neprojevoval, je to takový bojavý, nekonfliktní, nedominantní kocourek, který se nikdy nijak neprojevil a nyní pláče ve voliéře. Bude mít svojí rodinu a bude s Chroustíkem, kterého znal. Asce a Jakubovi mnohokrát děkuji. Zítra Charlie odjede, bude mi smutno, snad si brzy zvykne a bude šťastný, bude mazlen, po čemž tolik toužil, když si člověka oblíbil.

Kočička Meduňka dostala hnisavou rýmu a jeden den nejedla. Nyní užívá léky a zase baští. Je to takové naše stařičké zlatíčko.

Daviho jsem dneska přenesla v ruce z jednoho pokoje do chodby. Nic se nestalo. Asi je pořád v šoku díky ostříhání? Nebo tak moc bolely ouška, které jsme mu vyčistili, že byl tak agresívní? Kdo ví. Rozhodně je o hodně lepší.

Malý Vetík je tak plesnivý, že mu vypadávají chloupky. Už naštěstí užívá léky a snad se to brzy zase otočí a srstí mu zarostou olysalá místa. Je chudinka tak maličký a musí být dlouhodobě sám v kleci. Je mi ho tolik líto.

Černá trojka – Bedříšek, Klárka a Ládíček se těší prostoru ve voliéře za Charliem. Klárka a Ládíček se mě pořád bojí, za to Bedříšek je ohromný mazlík. Je tam tak odstrčený. To je hold daň velikého množství kočiček. Snažím se všemožně, aby byly v čistu, měly kvalitní jídlo kdykoli k dispozici, byly ošetřené a ošetřovány, ale delší kontakt se mnou si moc neužijí.

Malý Fildík po operaci nožičky a s nemocnýma očičkama vypadá dobře, krásně baští a polehává, což má. Pořád má děs, když se člověk začně přibližovat. Při chování však strach z lidí překoná a spokojeně vrní.

Pamatujete, jak v loni přišlo do Sluníčka maličké kotě plně poseté mušími vajíčky? Tak na stejném místě se pohybují opět dvě mrňavá koťata, z nichž jedno má špatná očička. Dnes však na tomto místě nebyla. Tak nevím, co se s nimi stalo. O matce kočce opět nic nevíme. Koťata se objevují u sportareálu v Hoštce.

Další pohromou jsou koťata v obci Rohatce, volala nám paní, které porodila v loni na zahradě kočička Borůvka. Nyní jí běhají po pozemku a po pozemku u sousedů další koťata, jejichž matka se tam objeví jen někdy. Tak už nevím, kam je dáme. Budou se muset dát do schránek letáky s tím, kdo bude vědět o jakéholi bezprizorní či nekastrované kočce, aby nám dal vědět, odchytila by se a dala vykastrovat. Doufám, že to zvládnu při vysokém počtu kočiček, už si tím nejsem jistá.

Dneska máme další příjem z obce Libotenice, kde v trávě u školy plakalo sesláblé malé černé kotě. Slyšela ho občanka, která bydlí opodál. Je to chlapeček, byl příšerně prochladlý, studený, je hubeňoučký, váží 202 gramů, je mu cca 14 dní. Trošičku už jedl a je nyní na vyhřívané dečce.

Mrňata Pneuška a Servík už konečně sají. Není ještě úplně vychytané, sají chvíli a pak zase do dudlíku koušou, musím je krmit na etapy. Je to však o hodně lepší. Jsou to takoví malí uřvánci.

Štaflíček byl dosud bez plínek. Kaká tedy, kde se mu zachce, ale nemá to zase tak řídké a jed to sebrat. Navíc kaká spíše jednorázově, dříve z něho šla stolice buď pořád nebo měl zácpu. Teď večer dostal plínku, ale nemohu najít vrchní pásek od kšírek, někde jsem je musela cestou z nemocnice ztratit.

Špagetka zlobí, čůrá všude, kde se to vsaje. Když ho vidím, čapnu ho a dám na záchod. Je mi to prd platné, dělá to stále. Přitom, když byl v malé místnosti,nedělal to. Asi ho tam budu držet, i když je silně proti tomu. Snaží se procpat do celého domu a máme už i pročůranou sedačku..