Zpravodajství z 31.3.2016
Dneska byl docela klid. Bucík se šel podívat už do hlavní místnosti. Je tak úžasný, mazlivý, krásný a nekonfliktní.
Nový černý kocourek dostal jméno Mikešák. Je narozený na podzim. Je milý a nádherný, kulaťoučký s krátkým ocáskem.
Cácorka s Bróďou hezky papají, nemoc je pryč. Bróďa je takový lumpíček, krade Cácorce jídlo. Je to správňácký kocour. Je ale pořád strašně upatlaný, bolí ho hodně pusinka. Cácorka je už zase plašankou, je jí zase dobře!
Siginka a Princ jsou už úplně v pořádku, čekají na tu „svou“ rodinu. Siginka přede mnou pořád utíká, ale při troše trpělivosti z ní bude mazlík.
Lumpík je dneska nějak spavý. Trošku mu tekla z pusinky krev a nejedl. Ten rozštěp patra je opravdu nepříjemný. Trápí nás to, Lumpík se nemůže pořádně najíst a vypadá to, že má nyní zánět. Kdyby tak šlo to spravit.
Toníček je zase mazlivý, všetečný kluk. Je mu dobře a to je dobře. S Márynkou musí u všeho být. Jen otevřu někam dveře, hned tam vniknou, nestihnu je zastavit. Takové malé všetečky, ale zlatíčka.
Večer jsme přijali zubožené hodně nemocné kotě – holčičku Enyu, kterou nějaký dobrák odvezl do lesa, kde strádala, viz. příspěvek níže.
