V sobotu jsme s Michalem sháněli, kam by se mohlo přemístit krmné místo kočiček z Dušník, aby nikomu nevadily, nebyly na očích a měly klid a zázemí, hlavně v blízkosti jejich rajónu. Zkoušeli jsme to vyjednat v prostorách již nefunkčního statku v blízkosti nynějšího krmného místa, ale nevyšlo to. Řešení hledáme intenzívně dál spolu se zástupci obce, kterým celá kočičí situace není lhostejná a musí se vyřešit ke spokojenosti všech zúčastněných, proto je to velice těžké. Tak moc mě to „straší“ v hlavě, že si dokonce pohrávám s myšlenkou koupit statek na odlehlém místě nebo na okraji vsi, kde by mohly v klidu žít plaché kočky, které není kam vrátit. Kočičky jsou ve Sluníčku pořád ve střehu, špatně jedí a nejsou šťastné. Kocourka Jantárka a Homerka a kočičku Pepřenku Michal v neděli přemístil ze sklepní místnosti do malé místnosti, kde mají výhled ven velikými okny, jsou více v blízkosti lidí a mohou používat dvířka do voliéry. V místnosti již byla přestěhovaná i chlupatá kočička Simonka, která nevzala ještě kousek jídla do pusinky od té doby, co je tady. Simonce jsem otevřela klec, záhy vylezla a jako první okamžitě přišla na to, jak se otevírají dvířka pro kočky a už seděla na trámu ve voliéře. Je to moc chytrá holka. Před chviličkou jsem ji zahlédla zpátky v místnosti, což mě hodně překvapilo, ale zahlédla i ona mě přes skleněné dveře a v tu ránu změnila směr zpátky do voliéry, je to „trubka“. Taková přenádherná kočička, velmi podobná norské lesní kočce a je to taková bojavka. Kocourek Jantárek a Homerek zůstali v malé místnosti, jeden ležel na parapetu okna a druhý nahoře na kleci. Přes noc pochopili též systém dvířek a už jsou ve voliéře i se Simonkou. Jediná Pepřenka je pořád v kleci, protože absolvovala v sobotu kastraci. Dneska je na kastraci další kočička, odchycená v pátek, je černá, má poškozené pravé očičko a dostala jméno Solnička. Pepřenka a Solnička jsou loňská jarní koťátka. Moc bychom si přáli, aby kočičky získaly důvěru k lidem a mohly odejít do krásného domova s teplým pelíškem a plnou miskou, kde by byly milovány.

Mateo z Dušníky, černé kotě, je už vymazlený, zapojil se zcela do smečky Terezčiného osazenstva. Jimi je zatím pořád v pozadí, ale už se přibližuje, potřebuje více času a pokrok začíná být vidět. Terezka poinformuje více.

Carie, bílomourovaté kotě z Dušník, zůstala ve Sluníčku, nejvíce času tráví v obývacím pokoji, kde je Standa, který ji občas pochová. Je zvědavá, utíká, když ji chceme lapit, ale v náručí vydrží. Je však zvědavá, pozoruje dějí z dálky. Je tam s kocourkem Chlapečkem, který je mazlík a velice kontaktní, takže už začíná obývák opouštět a doufám, že i Carie ho bude následovat a díky němu se bude i více osmělovat. Jsou to zlatíčka.

Ještě chybí odchytit šest kočiček. Čtyři kočičky u bytovek, z toho jednoho staršího kocourka bez očička si paní krmička ponechá, není plachý a lze ho tedy vzít i domů a dvě kočičky, které jsou krmeny na pozemku u druhé paní krmičky, ta si přeje, aby u ní zůstaly. Pak už snad bude konec.

Kocourci Joly a Bubo jsou na tom stále lépe. Antibiotika budou podávána ještě raději dva týdny, měla by jim zabrat, i když je užívají třetí týden. Joly trošku ještě slzí a Bubo chrčí též, ale už o něco méně. U Buba nemůžeme čekat, že se mu plíce hned tak zlepší a játra též. I když Leník, který měl prognózu „umřít“, měl plíce a orgány posunuté a ve velmi špatném stavu, špatně dýchal, byl příšerně vyhublý, nelepšil se, srdce špatné……a nakonec je z něho krásný černobílý kocour, který chodí ven, vůbec není pomalý a díky jeho ohromným handicapům a zdravotní negativní prognóze, jsme promarnili jeho umístění do nového domova. Při kontrole paní veterinářka nevěřila svým očím, vypadalo to, že stal z mrtvých. Žádný handicap z „dětství“ není na jeho chování vidět. Samozřejmě nález na srdci a plicích má, vidí to však jen rentgen. Pořád si říkám, že se stejně tak rezaví kluci z toho vykřešou, i když tu budou třeba až do dospělosti než budeme moci přistoupit k adopci. Jolymu věřím, že už bude brzy v pořádku, u Buba to bude trvat o něco déle.

V sobotu odjel do nového domova kocourek Baldík. Původně si pán přijel pro Víťu, společně jsme zvažovali, co s ním přemístění udělá. Bála jsem se, ale zároveň jsem si říkala, že až si zvykne, mohl by být více v pohodě. Nakonec jsme vybrali další variantu a tou byl Baldík. Pán neměl snadné rozhodování, ale Baldík potřeboval též domov, možná i více, protože Víťa je tu už hodně zvyklý a má venku své teritorium. Maličko mě však mrzí, že jsme Víťu do adopce nezkusili, je to však těžké rozhodování vůči zvířátku s Fantovovými bolestmi.

V neděli odjel do nového domova kocourek Romeo. Vybrala si ho moc sympatická mladá paní. Byla ve Sluníčku již minulý týden, od té doby si všechno pro kocourka připravila a moc se na něho těšila. Odvezla si ho i přesto, že měl ještě trochu rýmičku. Je to úžasná maminka Romea. Než Romeo odjel, schoval se nám pod velkou místnost, kde opět kočičáci vytrhali zadělaný větrací průduch a já to podcenila. Tři hodiny jsme ho lákali ven všemi možnými způsoby a dobrotami, vylezl nakonec sám, když už byl unavený a rád by si pospal v teple. Budoucí maminka Romea měla s námi ohromnou trpělivost a já si toho velice vážím a omlouvám se jí. Ona se na Romea tolik těšila a vypadalo to, že ji není souzený. Vydržela a pak už se spolu tak krásně mazlínkovali. Romeo se bude jmenovat Heřmánek.

Moc děkuji našemu Michalovi, že nyní hodně pomáhá Sluníčku a děkuji Daně a Kamče, že přijely pomoci s úklidem. Daně děkuji za každodenní práci s Facebookem a Webovými stránkami, bez ní by to nefungovalo.

Přijali jsme hubené černé kotě ze Štětí. Koukala na něho naše Marcela dva dny z okna a včera v noci se jí ho podařilo odchytit. Kontaktovala městský úřad a městskou policii, ale bohužel nedostala odpověď, co konkrétně s kotětem bude. Veterinář ho uzdraví a kotě by mělo jít po léčbě opět na ulici. Může se ho na veterině však i někdo ujmout, podmínky, kde a jak bude žít se však neřeší a kastrace už vůbec ne. Takže jsme kotě přijali i přes nabytý útulek. Je to kluk a dostal jméno Rozmarýnek. Má průjem a je dost apatický, baští celkem dobře. Byla mu nasazena antibiotika. Je přítulný a mazlivý, narozený cca 1.10.2016.