Máme velkou radost ze zpráv a fotek z nových domovů. Velmi mě to posiluje a ujišťuje, že ta nekonečná práce má smysl i přesto, že dneska převažovaly špatné zážitky.
V neděli jsme se dozvěděli, že mourovatý plachý kocourek z lokality Dobříň u pískovny, který se kastroval 18.10.2016 je od soboty krotký a sotva ujde pár kroků. To díky panu Pechrovi, který kočky krmí, odchytává na kastraci a monitoruje je. Kocourek měl horečku, jel na veterinu, kde se mu udělaly všechny krevní testy včetně FIV, FELV a panlekopenie, které vyšly negativní. Měl však málo leukocytů. Nasadily se antibiotika a podpůrné léky na imunitu. Kocourek zůstal v teple ve Sluníčku a dnes zemřel, což jsme nikdo nečekal. Protože je v lokalitě odkud kocourek pochází ještě hodně kočiček a příčina úmrtí není jasná, bude provedena pitva. Děkuji Ondrovi Gabrielovi za návštěvu a za polystyrénové boudičky, které těmto kočičkám v Dobříni zakoupil a přijel je kočičkám umístit.
Ráno jsme měli telefon z registru čipů, že se kocourek ze Sluníčka nachází zraněný na jedné klinice. Díky tomu, že je očipovaný, mohli jsme kontaktovat majitele. Kocourek se v noci nedopatřením dostal ven, kde nebyl zvyklý, stal se mu úraz s ošklivou zlomeninou v koleni a díky městské policii se dostal na veterinární kliniku a tam už kontaktovali Sluníčko a my pak majitele. Je to sice smutné, že je kocourek zraněn, ale díky čipu se zjistilo, kde bydlí a po operaci půjde zase domů. Má milující domov.
V Bohušovickém končícím kravíně bylo odchyceno poslední kotě a to opravdu v zoufalém zdravotním stavu. O tuto lokalitu se stará Sluníčková Maruška Zimanzlová, která už má zase plné depozitum. Kotě ošetřila a je nyní v karanténě. Koťátka, která už má déle, jedno po druhém onemocněly rýmou, která je léčena a do toho jedno po druhém zvrací. Takže se neví, co se má léčit dříve. Podzimní koťata jsou fakt děs.
Dneska odjel do nového domova můj maličký vypiplaný lahví, černý kocourek Myšpulínek s bílou špičkou ocásku. Bude bydlet v Praze s mladou maminkou. Přeji mu hodně štěstí.
Pozdě večer jsem se byla ještě zkontrolovat mrňata – Rohlíčka, Vánočku, Šantí, Liběnku, Preclíčka, Pata a Mata. Vždycky všichni vyběhnou ze dveří, nechtějí být zavření a tak se opět stalo i nyní, neudržela jsem je. Vyběhl i Rohlíček a najednou spadl na zem, zase se zvedl, vrávoral a opět spadl. Dala jsem ho k jídlu, chtěl hltat, ale neudržel se na nohách. Vůbec to nechápu, pár hodin před tím, byla všechna mrňata v pořádku. Jediné, co měl nyní Rohlíček trochu řidší stolici. Šel do obýváku do klece, dostal léky, glukózu, ale každou další chvílí byl bezvládnější. Teplota klesla na 33,2 st. C. Je úplně bezvládný, zahřívám ho na dečce, sliznice má normálně růžové, samovolně kaká, nechápu to, určitě mi umře. Celou noc budu čekat na ráno. Do pozdního večera byl úplně v pořádku.
Malá Šantí pajdá na jednu nožičku a přijde mi, že polehává. Ona bojavá a tak se to těžce hodnotí. Dostala raději léky.
Siamská kočička Cornélie od rána moc nejí, což je u ní divné. Během dne vyzvrátila trochu jídla a večer už zvracela vodu. Další problém.
Čekají nás kastrace jarních koťat. Den ode dne to odkládám, je mi jich líto. Znamená to hladovku, volnou klec a další a další starosti.
Maličká Nessinka mě trápí pořád rýmou, nemůže pořádně dýchat, má ucpaný nosánek, je to takové nešťastňátko a já mám o ní strach. Má už třetí antibiotika a řekla bych, že je to pořád stejné. Je tak malinká, že by se jí těžko mohl lékař do nosánku podívat. Nevím, jak je to možné. Paní doktorce to nepřijde tak strašné, rýmu má v nosánku a v očičkách, ale hůře se jí papá a dýchá. Pořád ji pozoruji, hlavně, když spí, zda ještě dýchá.
