Koťátků z lesa Rebece, Pegy, Jacobovi, Jeremiáškovi a Arnoštkovi se upravuje průjem. Jsou krásná a milá.
Koťátka z Vědomic s maminkou Milankou jsou stále plašany. Mám na ně velmi málo času a ony stále zalézaly za boudu. Už jsem jim tam zamezila přístup.
Šárynka není dobrá, má horečku a je v současné době na infuzi. Byly jí přidány léky, musí se krmit injekční stříkačkou, sama jídlo odmítá. Testy na infekční nemoci jsou negativní. Její stav je mě deprimuje.
Belinka se začíná projevovat, nenechá si nic moc líbit, hned se vzteká. Pořád je hodně hubená, koukají z ní téměř kosti.
Kočička Čekanka pořád spinká a papá. Má zánět v tělíčku a to ji vysiluje. Naštěstí ji už nekoušou to hrozné blechy.
Siginka se zamilovala do Lumpíka. Chce si s ním hrát. Bývala kamarádkou s Toníčkem a ten ji nyní ignoruje. Je hravá a kamarádská. Přiživuje se u Lumpíka při jeho krmení syrovým masem. Jsou z obou nádherné, velké kočky s krásným kožíškem. Maso dělá divy.
Toníček byl dnes zase chvíli ve velké místnosti, aby se setkal zase s jiným vjemy. Brzy tam však usnul. Je tak krásný, je ho taková škoda.
Řehořek už nečůrá krev, tak snad antibiotika zabrala.
Zulinka pořád zlobí ostatní kočičky. Nesnese žádnou poblíž. Včera se pustila do Rytířka, když konečně opustil klec. Řezala ho a on chudák nemohl vylézt do klece, nemohl se zachytit, jak mu moc chybí pacinka. Bylo mi ho strašně líto. On je tak hodný, mazlí se a chová se v náručí jako malé dítě. Nikdy se nevzpouzí, nevytáhne drápky. Je to neskutečné zlatíčko.
Píšťalka a Patrik už nezvraceli, tak snad to bude dobré. Ve školkové voliéře se Dušánek, Leila a Árči rychle uzdravují. Hlavně o Árčiho jsem měla strach, ten si přestal úplně hrát. Ještě mají léky.
Kocourek Stáník včera nějak proklouzl ven. Koukám a vidím ho venku z okna. To byl šok. Okamžitě jsem vyběhla ho lapit, ale on nehodlal jít zpátky domů. Takhle jsem ho hledala a zkoušela chytat několikrát během celé noci. Dokonce byl i na střeše garáže, koukal na mě, a když jsem se přiblížila, už byl pryč. Dělal si ze mě legraci. Brzy ráno jsem ho znovu hledala, ale nikde nebyl. Najednou se objevit a dalo mi práci ho nalákat domů na jídlo. Když se to povedla, hodně jsem si oddychla. Teď večer škemrá a bouchá do dveří, chce zase ven. Asi by potřeboval domeček se zahrádkou.
Ačkoli jsme překočkovaní a hlavně překotětovaní, přijali jsem želvovinovou malou holčiku, která byla tři dny ve sklepě odkud nemohla ven. Bylo to v Kladně, útulky v okolí pána odmítly, on si s kotětem nevěděl rady a navíc bydlí v Litoměřicích.
Dále jsme přijali černou kotětí holčičku s bílými ponožkami a náprsenkou, která byla uvězněna v umělohmotné odpadní trubce, nemohla ven, vyprostit ji museli až hasiči.
Zítra nás najdete na Farmářských trhách v Roudnici nad Labem, kde busdme s naším charitativním krámkem. Srdečně Vás tam zveme.
Děkujeme návštěvám za jídlo a potřeby pro naše kočičky. Děkujeme za balíček od paní Radové, za dárky od Zdeňky Fuchsové a od rodičů naší bývalé svěřenkyně Nelinky. Černá dlouhosrstá Nelinka se na mě dneska přijela podívat. Je z ní moc krásná a opečovávaná kočička. Všem mockrát děkujeme.
Děkujeme všem, kteří pravidelně i jednorázově Sluníčkové kočičky finančně podporují!
