Strašná současná situace – všude kolem samá koťata, kterých se lidé zbavují jako odpadu, případně se vůbec nestarají o svojí nevykastrovanou kočku a její koťata. Cítím to příšerně, zoufale. Nekončící příběh, přeplněné útulky, přeplněné domácnosti kočkomilů, co bude dál? Venku jsou další a další zoufalečci a zima se již ozývá. Jen za dva dny přišlo do Sluníčka pět koťátek!
Mezi přijatými koťátky bylo chlupaté, kouřové kotě Claudia. Takový veliký zájem o kočičku jsem už dlouho nezažila. Škoda jen, že nejsou takhle chlupaté všechny kočičky, měly by domov hned. Prostě krásní tvorové to mají vždycky lehčí. I když já si myslím, že jsou krátkosrsté kočičky mnohem krásnější a hlavně bezúdržbové.
Dalšími přírůstky byla koťátka – černobílý Pewík, černé mini kotě Bursinka a mourovatý s bílou Ronaldo, který má však rýmu, doufám, že nebude chronická. Všechna příchozí koťátka jsou sladká, milá, mazlivá a hlavně mrňavá.
Rezavý k ocourek Alvínek z depozita u Jitky je už zase veselý, krásně baští a vůbec nevypadá, že by měl za sebou tak krušný víkend. Pěkně nás děsil vysokou horečkou.
Ve středu bylo velké očkování a čipování v depozitech u Marušky a u Jitky. I tam je spousta krásných koťátek – malých i větších – rezavé, želvovinové, kouřové a všechny úžasné, mazlivé, prostě sladké.
Jolly má opět velikou rýmu. Byly mu opět odebrány stěry ze sliznic a zaslány na rozbor. Už nevím, co by mu mohlo pomoci a proč je pořád tak unudlaný s ošklivě tekoucíma očičkama.

Grobiánek konečně o něco více baští. Už jsem si myslela, že se nám úplně ztratí. Řádné odčervení dělá divy. V pondělí vážil necelých 1100 gramů, byl úplně vychrtlý a dnes už má 1300 gramů a konečně trošku i bříško.

Meigretak zatím se zvracením drží. I když má řitší stolici stále. Vypadá však o hodně lépe, nemá už jen velké bříško, začíná se zakulacovat celkově. Je tak krásný, stříbrný, hrozně hodný a nádhernýma očima.

Černé mimino Bursinka se má k světu i přes miniaturní váhu. Hezky baší, mlíčko z lahvičky odmítá, doufám, že i tak z ní vyroste krásná a velká kočička.

To malá Tamarka lahvičkou s mlíčkem nepohrdne. Je úžasná, spává mi na hlavě, vrní hned, jak se jí člověk dotkne.
Davimu zase dorůstá srst. Má opět cucky na hlavě, česání však stále nepřichází v úvahu. Je o hodně lepší, dá se pohladit, ale domluvit se s ním na nějaké spolupráci to ještě hodně dlouho nepůjde, možná, že vůbec nikdy, kdo ví.
Dnes nás čeká kontrola s očičkama u Píšničky a Ešlíčka. Mám velkou radost z telefonátu paní z Pardubic, která má zájem právě o Písničku. Bylo to v době, kdy volala spousta lidí na Claudii a mezi tím zájemce o Písničku, myslela jsem, že si paní spletla jména, ale nespletla. Takže snad i plašší a „obyčejná“ kočička Písnička s poškozeným očičkem najde domov. Paní jako by mi „nalila do žil čerstvou krev“, měla jsem obrovskou radost. I na Ešlíčka již čekají v novém domově až bude „uschopněn“. Má však nad očičkem trošku plíseň, to mě trápí, uvidíme, zda se ztratí bez léků. Pořád dokola stejné trápení a starosti.
Dneska blinká malý černý Soren, snad to nebude nic závažného. Bolí ho trochu bříško, to je vidět.
Do nového domova odjel kocourek Dušníček. Adopce byla rozjednaná delší dobu. Bude se mít krásně. Bude jako jediná kočka, o kterou bude pečováno se zájmem. Dušníček si krásný, teplý domov s mazlením hodně zasloužil. Je to moc hodný kocourek.
Dnes ještě odjel černý kocourek Bukvíček z depozita u Ivany. Ještě dnes odjede jeho bratříček Strašpytlík. Večer čeká přesun domů i kočičku Nancy, která bude bydlet s ještě dalšími dvěma adoptovanými kočičkami ze Sluníčka.
Všem kočičkám, které nás opouští a našly domov přejeme hodně štěstí, teplý pelíšek, jemné ruce páníčků a plná bříška kvalitní stravy a dobrot.