Toníček se zatím drží bez záchvatů, je však stále na infuzích. Od čtvrtka se zkusí pomalu infuze ubírat. Sní všechno, co dostane, zlobí při odebrání krve. Má trošku nekoordinované pohyby, není zatím jasné, zda to bude trvalé či jen dočasné. Poškození mohly způsobit četné záchvaty. Pokud se Toníček nezhorší, další zprávy budeme mít až ve čtvrtek.

Kocourek Smouki byl včera naočkovaný, opět jsem ho tím naštvala. Večer byl takový trošku přepadlý a dokonce i zvracel. Dosud opravdu hodně jedl. Začala jsem mít o něho trochu strach. Dnes ráno však zase lítal po kleci, zbaštil všechno a syčel na mě. Už dobře ví, na co má nožičky. Pohybuje se zcela normálně,běhá, skáče, hraje si, pořád jen po kleci. Se zájmem pozoruje ostatní kočičky, často na něho koukají přímo u něho. Večer jsem mu otevřela dvířka, měl pokušení, ale ven se neodvážil.

S mrňaty je to mazec. Pořád kojíme, čůráme, nahříváme dečku. Jedno krmení je dvakrát dokola. Perou se se mnou, Ralfík chce moc jíst, ale neotevře pusinku, mrskají se, křičí. Jsou to taková zlatíčka. Největší Luk už kouká a je p řádně se dožaduje svých práv. Při přiložení dudlíka toho moc nevypije, musí si chvíli odpočinout a krmíme znovu. Prostřídávám je třikrát. Už mají hezká bříška. Luk váží 190 gramů, rezavý Ralfík 140 gramů a Riči má nejmenší bříško se 130 gramy.

Modroočko, když je nyní puštěný volně, není vůbec konfliktní, je to úžasný a mazlivý kocourek. Navíc je tak krásný.

Ještě pořád tu máme obě kočičky z letiště, které jsou po kastraci, čekáme až budou mít bříško opravdu klidné.

Vítek, jen přijde domů, tak má záchvaty. Moc dlouho doma nevydrží.

Siginka je už pěkně těžká kočička. I přes neurčitou prognózu po těžké operaci pánve, je v pořádku. Je to pěkné éro, vůbec při chůzi ani při běhání a skotačení není poznat, že měla tako ošklivý úraz.

Lumpíček ráno zvracel, což mě vyděsilo. Za chvíli si však dal jeho syrové maso. Byla jsem ráda, že je při chuti.

Kocourek Reggi s „lampičkou“ na hlavě (límec) je fakt vtipný. On je takový se vším smířený, bere to, jak to prostě je a „zlobí“ pořád stejně. Někdy se však netrefí, protože netuší,že někde neprojde a že je tak široký. Někdy i ošklivě spadne. Dneska dokonce žádný trychtýř neměl, ne to šikovný a pracovitý kluk. Límec se našel na škrabadle a obvaz, kterým měl limec uvázán kolem krku se naše též. Takže jsme zase nasadili. Musíme ho škrábat, svědí mu kůže pod límcem.

 

13173636_615527915278482_2346724322761097121_n13133220_615528015278472_2851562448786133276_n

13139360_615528111945129_6949922386373478548_n13151718_615527828611824_5276202391839099013_n13151822_615527808611826_8884171943872540226_n13151851_615527955278478_5480061091848657961_n13151851_615528051945135_1445934225772635608_n13174150_615528088611798_3249199776593632404_n13174189_615527985278475_8026335654040155982_n13179393_615527841945156_2843929531676415618_n