Posílám fotky Cleušky, na první je Celuška zalezlá pod stolem na židli a Eliška jí hladí a přemlouvá, že se u nás nemusí bát. Na druhé fotce jsou už holky na gauči (Clea pochopila, že opravdu malé kočičíky nežereme). Na třetí fotce je už s návštěvou, sestra s dětma, kde je mazlena a obdivována (pro její neobvyklý vzhled – úzká hlava, velké uši, samá tlapka) – prostě naše orientální princezna :-). Cleuška je stále hodně lekavá, každý zvuk nebo prudký pohyb jí vyděsí, ale když ji chytnu a mazlím, tak přede jako motor. Včera jsem koupila holkám (myslím Elišku a Cleu) šunku, obě snědly po jednou kolečku a do druhého sotva ďobly – tak s jídlem jsou na tom tedy stejně – občas něco malého, ale rozhodně se k vůli jídku nepřetrhnou. Eli je ráda, že má v Cleušce podporu :-). S tím souvisí další epizoda – Eliška zrovna odlapila Cleušku a mazlila jí, ale musela si odskočit, a protože věděla, že jakmile přestane Cleu hladit, tak uteče a budeme ji zase nahánět, tak mě zavolala ať chvilku Cleušku mazlím místo ní. Eli to trvalo chvilku déle a já jsem mezitím připálila maso na olivách, co jsme měli mít k obědu. Eli mi řekla, že je samozřejmě přednějsí vymazlování Cleušky než nějaký oběd. No pizza k obědu byla nakonec také dobrá :-). Největší pozdrav od nové rodinky patří Marušce 😉

DSC_0193[1]

DSC_0194[1]

DSC_0199[1]