Další pozdrav od Jeníčka ;)

Pozdrav od Jeníčka po čtyřech dnech v novém domově. Je to naprostý miláček a rošťák zároveň. Tak nějak jsem se bála, že to vymazlování bude trvat dlouho, ale už druhý den se přišel pomazlit sám, mám z toho takovou radost. První noc spal na křesílku u počítače, ale druhou noc, už spal se mnou v postýlce a vybojoval si pro sebe půlku polštáře. Ráno mě budí olizováním a česáním vlasů (mám osobního kadeřníka) Je naprosto úžasný a legrační, když si hraje. Koupila jsem mu nové hračky, jenže zájem má jen o jednu a to o peříčka na tyčce, s tím si vyhraje i hodiny. Nejroztomilejší je, když se chce chovat na ruce… to si ke mě sedne a začne nahlas vrnět…to vyždycky zabere… je neuvěřitelně chytrý na vymýšlení lumpáren. Jinak papá krásně a s chutí, akorát s pitím jsme měli trošičku problém, vůbec nechtěl vodu. Vyřešila jsem to tak, že mu ji přimíchávám do papání a jde to. Dokonce už nechce být ve svém pokojíku… nejradši je s náma v kuchyni nebo v obýváku. Tak moc by si chtěl hrát s našima kočkama, ale ty potvory před ním utíkají.
Dnes Jeníček malinko „pčikal“ a úplně trnu hrůzou, aby neměl rýmu. Pořád sleduji, zda se mu neukazují třetí víčka nebo mu neteče z očí a nosánku. Je to moje miminko a moc ho zbožňuji…stále nechápu, jak jsem mohla být tak dlouho bez černé kočičky, jsou to skutečné osobnosti