AKTUALITY Z PRAŽSKÉHO SLUNÍČKOVÉHO DEPOZITA

U MARKÉTY

 

  • KOČKY  Z TOHOTO DEPOZITA, KTERÉ NAŠLY DOMOV: 

– Aragorn

Lexa

_____________________________________________________

9.8.14

Dnešek byl pro nás velkým dnem, Arík totiž odjel do nového domova! Myslím si, že lepší zázemí už sehnat nemohl – obě děti (holčička 10 let a chlapeček 8 let) už se ho nemohly dočkat a dokonce si na táboře jeho jméno daly napsat na ruku:) Hned u dveří se na něj vrhly a natěšeně si ho po udělení instrukcí odnesly. Doufám, že se mu nebude stýskat dlouho a nebude provádět průšvihy, ale jde o neuvěřitelně skvělého kocourka, takže bych se nebála. Bude dělat mně a Sluníčku samou čest;) Popřejme společně Aríkovi hodně štěstí do nového života, za nedlouho se s vámi podělíme o jeho fotku, tentokrát v novém;)

4.8.14

Hlásíme se po delší době z pražského depozita. Jak někteří asi víte, předchozí pozitivní status se krutě nenaplnil a Vilík nakonec svůj boj s nemocí prohrál – neměl bronchitidu, ale rovnou FIP. Když se mu dýchalo i přes léčbu čím dál hůř a už nemohl ani zavřít pusinku, paní doktorka se začala bát nejhoršího. Rentgen rychlý postup nemoci potvrdil – Vilík mohl dýchat asi desetinou plic, zbytek byl zaplněný vodou a doslova se zevnitř topil. Z ordinace jsme proto odcházeli se slzami a místo uzdravujícího se kocourka, ke kterému jsem mimochodem neskutečně přilnula, jsme měli prázdnou přepravku. Prý nemělo smysl to prodlužovat a rovnou jsme ho nechali uspat. Prognóza byla dost nemilosrdná – “do dvou dnů by se vám doma utopil”.Beru to tak, že je teď Vilíkovi líp a netrápí ho ty hrozné problémy, se kterými se od začátku potýkal. Koťátka z ulice zkrátka mají špatnou imunitu a když to vidím, nesnášim “zbytečné” množení o to víc. Kolik jich takhle nemocných venku je?:(

Máme ale i dobré zprávy!:) Lexík je zdravý jako řípa a Aragorn jakbysmet – viróza byla úspěšně zažehnána. Kluci jsou hraví jako nikdy. Arík navíc našel nový domov a v sobotu si pro něj rovnou z tábora přijede desetiletá holčička s bráškou, aby si ho spolu s maminkou odvezli domů do Podolí, kde bude mít i zahrádku. Aríkova budoucí maminka už se s ním u nás byla pomazlit a poslala dětem na tábor fotky, aby se měly na co těšit. Domluvily jsme se nakonec, že si pro něj přijedou děti samy, aby si převzetí užily. Jsem za Aríka moc ráda, děti by měly ukojit jeho neustálou touhu po mazlení a hraní. Ze začátku se mu ale bude zřejmě stýskat. Netěším se na moment, kdy se s ním budu muset rozloučit:( Hold když něco končí, něco nového a lepšího snad začíná. Jelikož v pondělí odjíždím na tři týdny na dovolenou, Lexíka mi pohlídá maminka a naše dvě kočky v Hradci. Pak bude tenhle neodolatelný mourek hledat milující domov.

Kluci posílají pozdrav z pelíšku!

10509536_10203663010843105_4674587944328138649_n

21.7. 14

Tak se zase po nějaké době ozýváme. Za poslední dny se toho hodně stalo a nebyl moc čas. Minulý víkend jsem si všimla, že má Aragorn zahnisané očičko a průjem. Virus byl, bohužel, na světě a následovala nedělní návštěva u veterináře. Paní doktorka na klinice Galeé si hned připravila šest injekcí a kapání i mastičku na očičko, v němž už bylo patrné třetí víčko a ošklivé srůsty. Druhý den se návštěva opakovala, ale přibyl další pacient. Vilík začal často spát a když se přidala i nechuť k jídlu a apatický výraz, bylo jasné, že se něco děje. Paní doktorka nám oznámila, že Vilík má horečku 40, 5, a proto je mu tak špatně. Dostal do kožíšku další injekce, zavodnili ho a všechny tři kluci museli být odděleni. Ani vám nemusím říkat, jak byli o samotě smutní a mňoukali na sebe přes dveře. Nic se ale nedalo dělat, nemohli jsme riskovat vzájemnou nákazu, která by pro dva pacienty mohla být fatální. Když si paní doktorka poslechla Vilíkovi plíce, zděsila se, jak mu v nich praská. Diagnóza: akutní bronchitida.

Úsměvné bylo, když jsme donutili paní doktorku, aby se podívala i na Lexíka, protože má velké bříško. Diagnóza: ten váš kocourek má prostě jen příliě rád jídlo:D

Následovaly dny plné podávání léků a speciálního krmiva. Dnes jdeme s Vilíkem i Aragornem na další kontrolu. Aragorn už vypadá zcela zdravě a předpokládáme, že ho dnes večer budeme konečně moci dát zpátky ke zdravému Lexíkovi. Zato Vilda se pořád nemůže pořádně nadechnout. Podle pátečního vyšetření, kam vyrazil sám, se jeho stav ale skutečně lepší. Rozhodně ho ale budu držet i nadále v karanténě u sebe v postýlce, aby se mu k bronchitidě nepřidala ještě nějaká viróza.

Pomalu jsme začali tyhle skvělé kluky nabízet k adopci. Jeden pán z Neratovic se přihlásil o Aragorna, ale ještě než dorazil na návštěvu si prý našel jinou kočičku. Další zájemce byl o Vilíka, ale toho jsme odmítli rovnou – až by se kocourek uzdravil, žil by sám zavřený v bytě, pán navíc nepůsobil důvěryhodně. Budeme moc rádi, když nám pomůžete najít těmhle hravým, extrémně mazlivým a hodným klukům spolehlivý a láskyplný domov.

Zůstaňte s námi, přineseme nové (a samozřejmě pozitivní) zprávy o Vilíkovi, který se s nemocí statečně pere a pomalu, ale jistě ji zdolává. Bude to pořádný kocour! (i když mu v soukromí říkáme roztomile “Méďa” – kdo zažil jeho roztomilost, pochopí:) Na fotce jedna z dočasných maminek Veronika s našimi kluky (omlouvám se za zhoršenou kvalitu) a Aragorn ještě v době, kdy měl nemocné očičko – dnes už vypadá jako vyměněný!;) (povšimněte si, jak má hlavičku umazanou od jídla, zrovna se totiž napapal a masové kapsičky, to je jeho)

 DSC_0318 DSC_0325

10.7.14

vilík 10551899_10203839262370991_582115695_n (1) Lexíček:)

Tak se pěkně v novém depozitu zabydlujeme! Třetí přírůstek se nakonec jmenuje Vilík a už si zvyká, dokonce je z něj velký mazel – předtím byl ostražitější. Pořád se u nás střídají kámošky a neustále se chtějí mazlit. Na jídlo mají kočičáci chuť pořád a na kočkolit chodí taky od začátku. Akorát Lexíkovi se zalíbilo čůrat do palmy, takže jsme ji museli odklidit:D Aragorn je největší mazel, pořád je u nohy a mňouká, že chce chovat. Vilík asi hledá maminku, protože neustále cumlá části mého obličeje v domnění, že jde o dudák:) Kamarádka Eliška před chvílí donesla kapsičky s kusy krevet, takže se můžou pomnít. Jsou hodní, i mezi sebou se pořád opatrovávají. Nejradši mají kočičí mlíčko, to je pak posvícení! Vilík je taky pořádný spáč, nejraději pečlivě odpočívá. Koťátka jsou zdravá jako řípa. A Lexík před objektivem pózuje jako hotová modelka!

8.7.14

Dnes se ke mně převezly tři koťátka ze sluníčkového útulku. Bude tu na ně víc času.