Jeníček z nového domova

Posíláme mnoho pozdravů do Sluníčka od našeho Jeníka. Je to opravdu neskutečný živel (doslova ďábel), také má pracovní jméno „El Diablo“, a řekla bych, že je to celkem výstižné… je k neutahání, lítá po celém bytě, provokuje naše kočky a stále je zkouší přimět ke hraní 🙂 Naše Micí občas reaguje a běhá za ním, ale stejně si myslím, že mu chce jen ukázat, aby jí neotravoval… což je marné, Jeník má výdrž 😀 Také se naučil chodit dvířkama pro kočky, co máme z kuchyně do obýváku, je opravdu chytrý… okoukal to od Bertíka. Myslela jsem, že ho to budu učit, až povyroste, ale předběhl mě… lotr 🙂 Už opustil svůj pokojíček a má možnost být v celém bytě, moc se mu to líbí. Aklimatizoval se velice rychle a také pochopil, že večer se spí, takže poslušně spinká s námi v posteli nebo na gauči a nezlobí 🙂 Sice jsem měla obavu, že nebude chodit na toaletu do „kočičí místnosti“, ale překvapil mě. O víkendu jsem zrovna čistila záchodky Miciny a Bertíka, a jak mají zvykem, když je doplním novým stelivem, otestují kvalitu a použijí je. Slyším hrabání v jednom z nich a k mému překvapení, vyběhne najednou Jeníček. Ani mu nevadilo, že je kryté a má dvířka. Je to šikulka, opravdu chytrý kocourek. Je s ním legrace. Také objevil velké zrcadlo v ložnici a hraje si s tou černou číčou, co na něj kouká 😀 Zkusím poslat krátké video. Jinak nám hezky přibírá, také sní všechno, na co narazí … i suchý rohlík, který si vytáhl z nákupní tašky (načapala jsem ho za lednicí, jak se tam s ním ládoval) 🙂 4.2. vážil 1045g a dnes 10.2. má 1092g, měl by možná víc, ale většinu energie vyběhá .. Doslova nám roste před očima, měla jsem ho do dlaně a teď už z ní trochu víc „přetéká“ 🙂 Je to můj černý, sametový miláček. I když může spát kdekoliv, tak nejraději leží vedle mě a s hlavičkou u mého krku. Je to můj Jeníček milovaný :3