Nikdy na Vás nezapomeneme dušičky naše milované.

valen

Valentýnka 

20.9. 2013

Dnes nás opustila naše milovaná Valentýnka. Bojovala s hnusnou, zákeřnou nemocí. Valentýnku se svými sestřičkami Matyldou a Růženkou přinesla jejich maminka na zahrádku jedné paní odkud putovali k nám. Valentýnčina cesta útulkem byla provázena neustálými nemocemi. Pořád jí zúžovali záněty dýchacích cest. I přesto to byla kočička s chutí do života. Milovala Mílu, teploučký pelíšek a plnou mističku. Vděčná, mazlivá a absolutně nekonfliktní kočička, v kolektivu oblíbená… V posledních týdnech, po napadnutí tělíčka zlou chorobou Valentýnka doslova mizela před očima, pořád však chodila pro pomazlení. Dneska paní veterinářka už usoudila, že Valentýnku nebudeme déle trápit. Byla kost a kůže. Valentýnka měla štěstí, že byla adoptována na dálku úžasnou paní Romanou Krejčovou, která se o ní pořád a pořád zajímala a posílala jí i Míle spousty energie. Jsme moc rádi, že Valentýnka neměla veliké bolesti a že tu s námi v útulku byla tak úžasná kočička

_______________________________________________________________________________

orech

Oříšek

17.2. 2014

Překrásný Oříšek svůj boj nevyhrál. Je nám to moc líto. Byl to kocourek opravdu krásný a my doufali v jeho rozbaštění a pohodový život. Když ani ráno Oříšek nejedl, tak ho Míla krmila svépomocí, ale kocourek hned vše vyzvrátil. Odjel tedy na veterinu. Znovu mu byly měřeny ledvinové hodnoty a kocourkovi oproti minulému testování naskočily nahoru o 100%. Když byl minulý týden hospitalizován a na infuzích… nejspíš mu infuze krev zředily a teď enormě hodnoty zase vyskočily zpátky. Byl to nerovný souboj s ošklivým a silným, nefér hrajícím soupeřem – s absolutním selháním ledvin. Pro kocourka by byly další a další infuze jen prodlužováním trápení. Kocourek byl tedy v dopoledních hodinách uspán.
Milý Ořísku, vypadal si při svém příjezdu katastroficky, přesto jsme doufali, že se vybaštíš, plně vyzdravíš a budeš si užívat kocouřího života a třeba časem i nového domova. Míla v noci nespala, chodila na Tebe koukat, ale dnes taková bezmoc… Možná si se před týdnem v Litoměřicích ukázal svým nálezkyním právě proto, že už si zoufale volal o pomoc. Možná to zní divně, ale jsme strašně moc rádi, že si mohl odejít důstojně a ne sám. Věříme, že teď už je Ti u Velké Kočky líp, si spokojený a není Ti špatně. Nikdy na Tebe nezapomeneme.

_______________________________________________________________________________

OLYMPUS DIGITAL CAMERAOLYMPUS DIGITAL CAMERA

Rostík a Fia

Rostík a Fia jsou dva ze čtyř koťátek, přijatých v září roku 2013. Všechny byly velmi oslabené a Rostík s Fiou zemřeli na penlukopenii. Moc nás to bolelo, dělalo se co se dalo, ale nemoc byla silnější. Rostík i Fia byli moc drobouncí a měli velmi špatnou imunitu. Byli krásní a roztomilí, moc nás to bolelo. Jejich dva sourozenci našli domov. Rostíku a Fio…vzpomínáme na Vás.

_______________________________________________________________________________

Leonardo

25.10.2013

Dnes jsme se museli rozloučit s miláčkem Leonardem. Náš jednooký mazlíček a naprosto nekonfliktní kamarád Leon odešel za duhový most. Leonardo se k nám dostal skrze citlivého pána, který Míle volal, že se po zahrádkářské kolonii potuluje kocourek s vyhnilým okem a s poraněnou packou. Sluníčko Leonarda tedy přijalo. Packa byla jen ošklivě sedřená a oko sice nepěkné, ale žádnou infekci v něm neměl. Kocourek byl už vykastrovaný, takže se buď zaběhl, nebo jej někdo vyhodil. Byl to hrozně vděčný kluk. Čistotný, bezkonfliktní, kontaktní a my se těšili, jak ho někdo osvojí a Leo bude mít pro sebe krásný domov.
Bohužel před dvěmi dny přestal Leonardo baštit a najednou výrazně pohubl. Ze včerejška na dnešek opravdu výrazně zchřadl. Kocourek se tedy vzal na veterinu a krevní testy ukázaly, že má miláček úplně odrovnané ledviny. Až tak, že některé hodnoty ten test „nevzal“. Byla tu ještě možnost pár dní Lea udržovat na infuzích, ale paní doktorka se s Mílou schodly na tom, že se brouček už nemusí dál zbytečně trápit.
Moc nerozumíme tomu, co se najednou stalo. Celou dobu kocouřisko prospíval, pobíhal po voliéře a najednou úplně šílený sešup. Je nám to moc líto Leonardo. Měli jsme Tě opravdu rádi…

_______________________________________________________________________________

ruza

Růženka

14.2.14

Mám smutnou zprávu. Růženka svou nemoc neporazila. Transfuze by neměly cenu a její stav byl celkově špatný. Odešla na málo červených krvinek. Růženka byla kočička velmi plachá, nikdy se nenechala sáhnout. Většinu života trávila za gaučem. Snili jsme si pro ní trpělivé majitele, kterým by nevadila neviditelná kočka. Nikdy nikomu neublížila, na nikoho nesyčela. Byla nekonfliktní. Hodně času trávila se svojí sestřičkou (také plachou) Matyldou. Matylda se však v poslední době otrkává a tak byla Růža za gaučem poslední dobou spíš sama. To nás mrzí. Měla chvilky, kdy pobaveně sledovala rozdováděná koťata. Bylo těžké si okamžitě hned všimnout, že je s ní něco v nepořádku, když tak dbala na to, aby jí člověk nevěnoval svou pozornost. Růženka je nezapomenutelná mourinka. Je nám to líto krásná a moc hodná Růženko.

_______________________________________________________________________________

IMG_0037

Modřej 

2.10.2013

Nemám veselé zprávy. O Modřejkovi už víte, že jej přivedla domů naší dobrovolnici Marcelce její žákyně z družiny. Míla kocourka vzala i přes stop stav, protože kocourek byl na tom špatně. Byl pohublý a zvracel. Moc jsme se těšili, že se vykurýruje a brzy si jej někdo osvojí, protože to byl neobyčejně hezký, šedivý kočičák. Marcelka Modřeje hned vzala na místní veterinu do Štětí. Kocourek dostal injekci proti zvracení a původní prognóza byla, že je nejspíš velmi začervený. Když přijel do Sluníčka, začal o půlnoci zase velmi zvracet, ale přitom se pořád s takovou chutí vrhal do jídla a do kontaktu s Mílou. Chováním se jako zdravý, přátelský kocourek. Jen prostě po každém soustu a i po loknutí si vody zvracel. Zavládl tedy o Modřejka strach. Po telefonu nám veterinářka řekla, že máme ještě počkat do rána. Ráno si pro Modřeje přijel dobrovolník Patrik Pýcha a odvezl kocourka na veterinu do Prahy. Paní doktorky nám přes den poskytly info, že by snad předběžně mělo být vše v pořádku, ale ještě dělaly nějaká vyšetření. Potom však volaly, že je to velice špatné. Kocourkovi udělaly nejrůznější vyšetřeni. RTG, SONO.. a zjistily, že má drobeček zúžený a zacpaný jícen až tak, že mu vede tlak na srdce. Bohužel to není slučitelné se životem a hlavně je to neoperovatené. Modřej by se prý velmi trápil a mohlo mu to každou chvilkou prasknout. Muselo tedy padnout rozhodnutí a rouzloučení se s kocourkem. Míla z toho byla velmi nešťastná, protože takový zvrat nečekala a byl to pro ní absolutní šok. Kocourek byl plný chuti do života a měl povahu, kterou si Mílu hned získal. I pan Petrásek smutní, hned po příchodu z práce se po kocourkovi sháněl, protože i jemu učaroval. Je zvláštní, jak takový drobeček dokáže člověkem prostoupit za tak krátkou chvilku. Modřeji, já sice neměla tu čest Tě poznat, ale jsem moc ráda, že jsi nezůstal někde sám a že jsi byl alespoň dvě noci u lidí, kteří Ti poskytli péči.

_______________________________________________________________________________

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Zlatuška 

Zlatuška byla zbědované kotě z Hněvic, bohužel u nás byla velmi krátce, jednoho dne začala zvracet krev a měla ošklivý průjem. Bylo docela jasné co se děje. Napadla jí panleukopenie – kočičí mor.. Je nám to velmi líto Zlatuško, jistě by si mohla najít krásný domov, ale s panleukopenii v teto fazi uz se nedá nic delat. Nezapomeneme…

_______________________________________________________________________________

Ketty

Ketty 

12.12. 13

Kettynka musela dnes být uspána. Během posledních 3-4 dní rapidně pohubla. Ledvinové testy s velmi špatnými hodnotami. Kettynka vůbec nejedla. Jenom pila a pila. Chudince začalo i hodně zapáchat z tlamičky. Bylo jasné, že je to hodně bídný stav.
Ketty přišla do Sluníčka jako kotě. Někdo zlý jí vyhodil do pole. Od malinka trpěla dýchacími problémy, padala jí srst…
Ketty byla nádherná. V dospělosti se jí jedno oko zbarvilo dohněda. Byla to taková kočičí husky. Měla ráda pozornost člověka, moc ráda se tulila. Byla však také trochu neurotická, nervózní a lítostivá. Dožila se hezkého věku.
Milá Ketty. Nikdy nezapomenu mou první návštěvu v útulku a tvůj uhrančivý, dvoubarevný pohled. Málokdy se vidí něco tak podivuhodného. Sbohem kočko-kamarádko…

_______________________________________________________________________________

čiko (1)

Čiko 

1.12.13

Dneska je smutný den. Stala se opravdu nešťastná věc. Náš milovaný a veselý mazlík Čiko odešel k Velké Kočce.
Čiko se poslední měsíc choval velmi přátelsky a aktivně. Miloval pronikání dveřmi a doprovázení Míly na každém kroku. Pomáhal jí při krmení kočiček z voliéry i při krmení Standy. Asistoval u všeho. Moc rád ale pronikal i ven. Třeba, když se věšelo prádlo. Zkrátka nemohl u ničeho ani za nic chybět. Čiko byl tip kocourka, před kterým „proplouváte“ dveřmi a stejně je to k ničemu. Byl rychlý a moc zvědavý. I proto bylo rozhodnuto, že se mu bude hledat domov se zahrádkou, aby svou energii mohl pořádně vybít. Dneska, jako každý den Čiko proběhl dveřmi, když Míla jela s Cipískem a Ninou na veterinární kontrolu. Okamžitě vyběhl do silnice a začal chytat spadané lístky. Celý zaujatý, jak on býval každou prací, kterou vykonával. Svědomitě a vesele. Než ho Míla stihla zavolat a dohonit, tak Čika srazilo auto. Míla to vše viděla a je z toho zdrcená. Čiko se po nárazu rozeběhl k domu a na chodníku padl. Okamžitě se jelo na veterinu, ale milovaný kocourek v autě zemřel.
Krásný a úžasný Čiko! Nikdy na Tebe nezapomeneme. I teď, když to píšu, tak se paradoxně usmívám, protože vzpomínám, jaký si byl. Jak si i mně, když jsem byla na návštěve utekl a proháněl si všechny po zahradě. Potom si se nevinně přišmajchloval a nechal se drbat. Je nám to moc líto. Je nám líto, že si se nedočkal nového domova a že si umřel tak mlaďounký, plný elánu a citu. Sbohem laskavý kocourku z Roudnice.