Aktuality
Od minulého týdne máme skutečně hektické dny. Toníček je na tom stále stejně. Paní doktorka říká, že nevnímá okolí. Je napojen na infuze, ionty má již srovnané, sám jí. Mám strach, že je mu tam samotnému smutno. Je hodně společenský, fixovaný na domov. Jen doufám, že záchvaty, které má nejsou díky nepřirozenému prostředí, v minulosti tomu tak bylo a doma se vždy srovnal. Na Toníčka stále myslíme a nevím, co bych dala za to, aby byl zdravý a už s námi. Sigince se také stýská, je taková posmutnělá, nemá s kým řádit. Dnes jsme přijali černobílého kocourka od Města Litoměřice, kterého nosil jeden pán jako příruční zavazadlo. Pán nemá domov, přistěhoval se sem ze Slovenska, kocourka má rád, ale není schopen mu zajistit řádné podmínky chovu a ještě k tomu si to neuvědomuje. Kocourka pro něho odchytili známý jeho sestry v Liškově ulici v Litoměřicích na začátku loňské zimy, bylo to ještě koťátko. Z obavy, aby pánovi kocourek neutekl, byl neustále zavřen nejprve v batohu a později mu byla darována přepravka. Přepravka bez toalety a misek byla jediným domovem kocourka. Sluníčko dostalo kocourka do náhradní péče, ovšem majitelem je stále pán. Zda se mu vrátí, záleží na dalším řízení. Kocourek je velmi vystresovaný, neumí se pohybovat mimo přepravku, kde byl zabalených v hadrech. Být volně vůbec nezvládá, a když ho zabalím v kleci, zůstane tak bez hnutí dokud ho nerozbalím. Jeho psychika je zcela narušená, něco takového jsem ještě nikdy neviděla. Hubený není, srst je špatná, silně zapáchal močí, má svrab v ouškách. Musel být chuděra vykoupán. Je mi líto pána, kocourek byl to jediné, co měl. Asi nevědomky ho však silně poškodil a nedal si říci. Tak uvidíme, zda bude kocourek jednou jako ostatní kočičky. Včera jsem jela do Prahy pro asi třídenní kotětí želvovinovou holčičku. Plakala již druhý den v ...
Čtěte zde
Z hodně plachého kocourka je již pořádný kocour a také pěkný lumpik. Jako by věděl, že ho natáčím, nechtěl se předvést. Nožička, na kterou dopadal, je již v pořádku. Léky zabraly a cvičení pomohlo. Každý den tady lítá a občas staví mladší do latě. Spí v posteli a večer, když už leží, vyhání ostatní. Pokud to nestihne a není v posteli první, urazí se a jde spát do pokojíčku k Marušce ml. Rád a hodně jí. Nejraději má kotletku, kuřecí prso, jakékoliv kapsičky a granule Royal Canin. Rád ochutná vše co jíme my. Je trochu bázlivý, opatrný, ale velký mazel. Jeho nálezkyně, paní Monika, Mišánkovi i ostatním kočičkám na dobroty přispívá. [video width="1280" height="720" wmv="https://www.kocicidomovslunicko.cz/wp-content/uploads/2016/05/13188511_769864609781626_231583542_n.wmv"][/video]
Čtěte zde
Anežka pochází z pěti sourozenců, které našli u mrtvé maminky. Anežka je malá želvovinová kočička, která už nyní je velmi čilá a zkoumavá.
- narození: 16.4.2016
- pohlaví: kočička
- handicap: ne
- čip: ne
- kastrace: ne
- očkování: ano
- odčervení: ano
- příjem: 3.5.2016
Čtěte zde
Eliška pochází z pěti sourozenců, které našli u mrtvé maminky. Eliška je zrzavá holčička.
- narození: 16.4.2016
- pohlaví: kočička
- handicap: ne
- čip: ne
- kastrace: ne
- očkování: ano
- odčervení: ano
- příjem: 3.5.2016
Čtěte zde
Rézinka je maličká kočičí slečna. Jsou jí zhruba 4 dny. Má ještě pupeční šňůru a zalepená očíčka.
- narození: 1.5.2016
- pohlaví: kočička
- handicap: ne
- čip: ne
- kastrace: ne
- očkování: ano
- odčervení: ano
- příjem: 2.5.2016
Čtěte zde
V Depozitu u Jany je to obráceně a to tak, že starší sourozenci zrzavá Eliška a želvovinový Anežka dohlížejí na maličkatou Rézinku 🙂 Zatím bojujeme s papkáním u nových holčiček. Špatně nebo spíše vůbec se nepřisají. Takže krmení je boj, ale snad se to brzo zlomí. Želvinka Anežka je pěkné číslo. Pořád někde leze, vše prozkoumává. Zrzavá Eliška je asi z té celé nešťastné změny unavená, takže pořád chrupká a je schoulená. Snad bude vše v pořádku.
Čtěte zde