Měli jsme veliké focení ohledně ocenění Žena regionu. Protože se celá parta kočiček vyměnila a ta současná není u nás ještě až tak zdomácnělá, téměř všechny zalezly, samozřejmě kromě Bětušky. Bětuška je však unudlaná a tak fotky s ní zrovna nebudou ta pravá reklama pro Sluníčko. Ale chronické rýmy bohužel patří k původně bezprizorním kočkám. Bětuška je už objednaná na výplach dutin, jedeme k lékaři v pátek.
Vítek opět dostal po deseti dnech záchvaty a hodně intenzivní, trvaly celou noc a den. Zabral až tramal. Zřejmě se nejedná o epilepsii, jak si myslel pan doktor na posledním vyšetření.
Kočička Andělka z Hoštky bez ocásku si moc hezky u nás zvyká, je hodná, milá, trochu prudí ostatní kočičky. Je mrňavá, ale pěkně autoritativní.
Kocourek Ládínek je už mezi ostatníma kočičkama, ale schoval se. Je ustrašený, není agresivní, ale člověka ani kočky vyloženě nevyhlédává. Aklimatice mu bude trvat déle. Je však nádherný.
Kočička GiGi od majitelů, kteří si ji nemohli nechat, je nyní v naší obytné části domu, neboť nebyla zvyklá na soužití s kočkami a není s nimi šťastná - vrčí, syčí. Dneska poprvé jedla, přestala zalézat a chodí za mnou. Je upovídaná a hodně kontaktní k člověku, je prostě z bytu.
Sněhurka je už mimo klec, usídlila se ve voliéře, musím ji vždy přinést do místnosti. Je zatím vyděšená a snažila se usilovně najít cestu na svobodu. Je mi jí líto. Bohužel se však do Záluží vrátit nemůže, není ničí a není tam chtěná.
Černou kočičku ze Záluží jsem tam však musela vrátit, byla hodně plachá, vyděšená, nejedla, byla u nás nešťastná a útočnlá. Poprosila jsem paní, která v Záluží dodnes kočičky krmila, aby černou kočičku krmila i nadále.
V kastračním programu v sídlišti a v holobytech jsem nepokročila, jsou plné klece kočiček z Hoštky.
Bílý kocourek z Hoštky s fleky, rýmou a zánětem v očích se ani ...
Čtěte zde