Přípravy na náš Sluníčkový megablešák jsou v plném proudu 😺 a všichni naši úžasní dobrovolníci a chlupatí kožíšci se na Vás už moc těší!
Branka útulku se pro Vás otevře v 11 hodin! 😸😺🌈🌞
Příspěvek z Facebooku
Aktuality
Zpravodajství do 9.6.2018 Poslední týden se věnujeme přípravám blešáku, který se koná právě dnes na zahradě Sluníčka. Dobrovolníci věnovali minulý víkend přebírání věcí, vyrábělo se nové zboží do charitativního krámku, šily se polštářky, háčkovala zvířátka, děvčata pekly se dobroty, uklízelo se. Děkuji úplně všem, kteří mě a tím i kočičkám pomáhají. Všichni jste srdečně na bazárek zváni, akce vypukne v 11 hodin dopoledne, až do 17 hodin si můžete zakoupit zboží, které je připraveno, vybrat si něco potřebného z našeho blešáku nebo se podívat do útulku na Sluníčkové kočičky. K dnešnímu dni evidujeme ve Sluníčku 113 kočiček, z toho je 48 koťátek. Je teprve začátek kotěcí sezóny a již jsme přijali 53 koťátek v letošním roce narozených. Je to velké, alarmující číslo. Nyní máme přeplněnou kapacitu a nemůžeme žádnou kočičku přijmout dokud se nepodaří snížit stav. Kapacita útulku je maximálně sto kočiček. V tomto týdnu jsme si zažili krušné chvíle s miminkem Merylkou. Merylka a Christiánek jsou u náš akorát týden. Jsou jim asi tři týdny. Koťata přišla bez maminky, zkusili jsme je přidat k přibližně stejně starým koťátkům Kateřiny Veliké, kde však neprospívaly, ještě zhubly a tak od neděle nastoupila místo kočičího cecíčku lahvička s umělým mlékem. Byl to boj je naučit na lahvičku, ale podařilo. Když už to vypadalo, že bude všechno v pořádku, koťátka pila, tak ve středu ráno ležela Merylka úplně apatická, nechtěla jíst, vypadalo to hodně špatně. Koťátka měla stále něco málo přes 200 gramů, což je velmi málo. Okamžitě Merylka dostala antibiotika a další podpůrné injekce. Paní doktorka Merylku prohlédla, ale s tak maličkým koťátkem nejdou dělat žádné léčebné divy, čekalo se tedy, zda mrně začne zase jíst. Druhý den se Merylka pomalu rozjedla a nyní už dohání gramy,které ztratila. Bílorezaví kocourci z Podlusk – Gargamel a Karamel jsou celkem v ...
Čtěte zde
POLLYNKA ALIAS VODNÍ ZACHRANÁŘKA 🐱
Ahoj tety. Je to dlouho, co jsem vám nenapsala, ale teď vážně už musím. Příští týden v úterý 5.6. to bude rok, co mám nový domov, díky vám. Všechno je tu naprosto super. Mám už celkově dvě kamarádky, malí dvounožci si s námi stále hrají. Velký dvounožec nám říká obludy, ale když si na něj skočíme a začneme "šlapat zelí", tak nás i podrbe a dvounožka.... Tak to nemá cenu mluvit. Ta nás rozmazluje všude, kudy chodí. Syrové masíčko, kuřecí křidýlka, různé kočičí mňaminy, obojky proti blechám a klíšťatům. No prostě je tady na prosto boží. Sice ze začátku byli zdravotní problémy a pak i větší operace, ale od doby vůbec nic. Běhám venku, spím v posteli, mám vlastní pelíšek. Kikina, ta nejstarší, spí, kde chce a malé Nelly udělala dvounožka budník z krabice. Mám ho hned u okna, takže mám přehled, co se na zahradě děje a když jsou dvounožci venku, hlavně o víkendu, tak si lebedíme v altánu na gauči. To je teprve bájo. Taky prozkoumáváme bazén, tedy hlavně já a dvounožka se může zbláznit 😉 Tak bych vám chtěla poděkovat za skvělé dvounožce a zase někdy napíšu. Pozdravujte Sluníčka a hodně štěstí. Vaše Polly P.S. Zase posíláme pár fotek. Páček.
Příspěvek z Facebooku
ELIŠKA POZDRAVUJE ♥️
Dobrý den, je to na dobré cestě, kočky se neperou, občas sice nějaké prskání, ale už se i očichávají “tváří v tvář”. Eliška teď vedle mne vegetí na gauči. Martina
Příspěvek z Facebooku
Nejen bazárkové zboží na Vás čeká...i pár fungl nových kousků na našem krámku... snad potěší a pomůže hladovým krkům našich svěřenců 🙂
Příspěvek z Facebooku
A JEŠTĚ JEDNOU RUDÍK ♥️
... za chvili ho bude sledovat víc lidí než Leoš Mareš 😂
... na péči o sebe, kožíšek a styl musí být čas vždy 🐱
Příspěvek z Facebooku Čtěte zde
RUDÍK a jeho INSTASTORIES 😀
"Chtělo to konečně udělat průzkum zádveří"
Příspěvek z Facebooku Čtěte zde
Vincentek a setkání s bišonkem 🙂
Drazí,
Dnes jsem přežil setkání s obludou. Monstrózní hříčkou přírody. Zrůdným individuem s páchnoucím dechem a oslizlým jazykem.
Dnes jsem přežil setkání se psem!
Ušišlaná mne zklamala hned z kraje dne. Moc dobře ví, že nemám rád změny a že můj diář je naplánovaný přesně na minutu. Přesto mne ráno neodvezla rovnou do práce, jak jsem zvyklý, ale udělala naprosto nepochopitelnou a neplánovanou zastávku na neznámém a nedobytém území „V Reklamce“.
„V Reklamce“ je místo, kam Ušišlaná i Plešoun hodně jezdí, ale já ho viděl vždy jen z okna svého vozu a přes bezpečnostní mříž své přepravky. „V Reklamce“ není mé území a až do dnes jsem si myslel, že tam žije nějaký o trochu méně báječný kocour, než jsem já, neb Ušišlaná odtamtud přicházela chlupatá a celá rozjívená. Nepátral jsem více proč, protože když jsem si naposledy hrál na Komisaře Vince, tak jsem akorát zjistil, že se chodí tahat s nějakými smradlavými kocoury a k mému upřímnému zděšení i koťaty do útulku.
Jenže dnes jsem pochopil, že Ušišlaná není normální a… stydím se to až říct… chodí do reklamky hladit psy na bříšku… Nestačil jsem si ani užít chvíli naprostého opovržení tou dříve docela milou osobou a stalo se to nejhorší, co se stát mohlo. Ušišlaná otevřela dveře na mé straně vozu. Nejprve se na mě obdivně podíval dvounožec z reklamky. To není nic divného, takového borce, jako jsem já, nevidíte každý den, že? Obdařit fanoušky jedním zlatavým mrknutím už je pro mne rutina. Jenomže pak se to stalo! K dvounožcovi přicupitalo chlupaté kudrnaté cosi a jalo se to zkoumat mou přepravku. Samozřejmě, že jsem se nelekl, já se nebojím ničeho… pochopitelně… no ale úplně se mi to nelíbilo.
Stvoření zvané pes Jack (přikládám ilustrační foto) na mne plazilo ...
DORIAN ZDRAVÍ VŠECKY DO ☀️
Dobrý den,
Po dlouhé době zdraví z domova Dorián alias Dodo.
Má se u nás k světu. Pěkně přibral, takže ho doma musíme prohánět aby z něho nebyla kulička. Je to drzoun, který si dovolí všechno a je mu to jedno..protože hned na to k nám přijde, rozvalí se na záda, parkrát mrkne a má odpušťeno 😁
Ať se vám daří a děkujeme.
Michaela Štabrňáková
Příspěvek z Facebooku
LEILA DNES UŽ ELIŠKA, POZDRAVUJE VŠECHNY♥️☀️
SlunivDobrý den,
dáváme vědět o naší čerstvě dvouleté slečně Elišce, dříve Leile. Přesně
před rokem byla na kastraci, povaha se jí nezměnila, má stále ráda lidi,
stále je zvědavá a přiměřeně nebojácná. Jen nám od té doby ráda olizuje
ruce nebo nos, což jako malá nedělala.
Už devět měsíců je z ní venkovská kočka ve Všenorech a po počátečním
strachu ze všeho mimo čtyři zdi se svým novým domovem naprosto srostla a
je šťastná. Tráví celé dny venku a když odpoledne nebo večer přijedu z
Prahy, zahnu do naší ulice a tichým hlasem zavolám "Eliško!", za chvíli
ji vidím, jak ke mně klidně ze stometrové dálky utíká s ocasem vztyčeným
přímo nahoru. Občas se stane, že si postaví hlavu a rozhodne se zůstat
přes noc venku, ale v drtivé většině spí s námi v ložnici, na peřině
nebo vedle postele. V okolí má jednoho velkého kamaráda, pak jednoho
staršího kocoura, s nímž se respektují, a jednoho nepřítele, s nímž
bojuje. Dokáže si zjednat pořádek, ale nepouští se do zbytečných rvaček.
Žere kapsičky Animonda soupé a miluje vařená kuřecí srdce, které dostává
nejméně jednou týdně. Ráda taky pije vývar z kuřecích srdcí, takže se jí
snad vyhnou obvyklé kočičí problémy kvůli nedostatku tekutin.
Neměla zatím žádný zdravotní problém. Cestuje teď už zřídkakdy, užila si
jízd vlakem a metrem mezi Prahou a Všenory, teď ji jen občas vezmeme
autem nebo vlakem k mým rodičům do Mostu, takže Vám posílám i jednu
fotku z průjezdu Dobříní. Určitě myslela na svoje sourozence a kamarády. 😉
Jsme rádi, že ji máme. A vypadá to, že i ona je u nás spokojená.
Přejeme Vám vše dobré.
Standa Kostiha a Roar Lishaugen
Čtěte zde