Aktuality
Zpravodajství z 19. až 21.11.2017 Přijali jsme tři koťátka. Dva kočičí asi čtyřměsíční kluky z obce Terezín, bílorezavého Zubříka a mourovatého Šmucíka s bílou náprsenkou. Oba kocourci byli hodně začervení a Šmucík má abces na nožičce. Holčička z Roudnice nad Labem je maličká, asi sedmitýdenní bílomourovatá a dostala jméno Fanynka. Dnes pozdě večer byl přijat dočasně do Sluníčka černý kocourek z Prahy. Přivezli ho Sluníčkoví příznivci, neboť nenašli v Praze pro nemocného kocourka ani dočasné umístění. Sami mají doma již šest zachráněných kočiček. Kocourkovi poskytli veterinární ošetření, neboť má velikou rýmu, ušní svrab, je plný vší a blech. Po vyléčení půjde kocourek zpátky do areálu firmy, kde je zvyklý. Malá želvovinová Tamarka mi přijde smutná. Chodí za mnou a mňouká. Zřejmě se jí stýská po Bursince, která jela ze sobotní umísťovací výstavy domů. Kočička Meduňka je už docela dobrá, chodí po útulku, dokonce mění místa k odpočinku. Dneska se přišla pomazlit na klín na židli k počítači. Docela dobře jí, ale přesto je hubeňoučká, celkově chátrá. Pravé očičko se jí horší, vypadá to, jako by ji vysychalo. Musíme se poradit s veterinářem. Myslím si, že i když žila venku, její věk je více než deset let, spíše více než dvanáct let, což je úctyhodné. Malé černé Lékořičce se vrátila rýma a to i do očiček. Takže opět léky. Přidal se hned i Grobiánek a Tracy. Pořád dokola. I přesto však koťata neztratila chuť k jídlu ani k hrátkám. Malý Družbík sice baští, vypadá v pořádku, přijde mi však, že je už zase málo hravý a má velké bříško. Do bříška se budeme muset podívat sonem. Doufám, že se jen napapané. Toníček sice nemá už tak časté epileptické záchvaty, začal vydávat zvláštní, hlasité zvuky, takové vrkání. Řekla bych, že se jeho zdravotní stav zhoršuje. Kocourek Jeroným sice baští, je však pořád hubený. Hlavně nemusí ostatní kočičky, bojí ...
Čtěte zdeAida a Liduška píší z nového domova. Jsou to holky šikovný 🙂 Ahoj lidi a kočičky, jmenuju se Liduška a se svojí "skorosestřičkou" Aidou jsem už týden v novém domově. Naše nová panička si pro nás přijela k hodné paní Jitce, kde jsme bydlely, a tak dlouho přemýšlela, kterou z nás si vybere, až si nakonec vzala nás obě 🙂 Aspoň je nám veselo 🙂 V novém domově jsme se zabydlely raz dva. Nejdřív jsme všechno prošmejdily a obhlídly. Máme tady několik pelíšků a odpočívadel, ale my stejně máme nejraději sedačku nebo točicí židli u psacího stolu. Hodně času ještě věnujeme kotěcím hrám, rády se honíme, hrajeme si s balónky a myškou a lítáme po všech místnostech jako blázni. Jsme pořád při chuti, panička říká, že bychom prý snědly i hřebíky 🙂 Já jsem takový divoch, Aida je klidnější, ale když na to přijde, dokáže to taky pořádně "rozbalit" 🙂 Naše panička není žádný velký fotograf a navíc : zachytit nás v klidu je vážně velký zázrak 🙂 Máváme tlapkami a zdravíme 🙂 🙂 🙂
Čtěte zdeKočičí FELVkáči píší z úžasného domova!!!!! Dobrý den kočičí domove, po delší době píšeme ohledně těch našich 2 nemocných klučinů. Na úvod chceme říci, že nemáme žádné negativní zprávy, takže se není čeho obávat. Ohledně Choustíka není moc co psát, je z něj velký bráška, i když je mladší než Charlie tak je asi 2x tak veliký a stal se jeho pomocnou rukou a super kámošem a do začátku mu dodával i odvahu. Chuť k jídlu má pořád velikou a u každého vařeni somruje u kuchyňské linky co by ještě dostal navíc. Tuhle metodu mimochodem okoukal i Charlie ;). Také jsme s ním byli u veterináře, protože v jednom období se nám zdál takový neklidný a nervozní, mysleli jsme, že to je kvůli zoubkům ale i tam jsme obdrželi super zprávy a to, že jemu ještě tak 3-4 roky vydrží. Prostě je to jen velice náladový kocour, tulit se může, jen když on sám uzná za vhodné :D. K Charliemu by musíme napsat to, že se začal poctivě mýt, je z něj krásný a čistotný kocourek. Pořád je vyplašený a dává si pozor, takový on už bude pořád, ale každé ráno když vstáváme tak leží na topení vedle postele a jen co vstanem už mňouká a lísá se k nohám pronásleduje až do koupelny a poté k miskám s jídlem , které následuje (Chroustík mezitím chrápe a ano on skutečně chrápe jako pařez na jednom z naších křesel a čeká až ho vzbudíme). Přež den je Charlie takový zdrženlivý a tulit se moc nechce, většinou poodběhne pryč s jeho klasickým ulbíženým pohledem :D, večer když si jdeme lehnout tak nám vždy skočí do postele a párkrát už nám usnul na břiše.Musíme také řict, že přibral (nevíme kolik, ale na pohled to je znát). Jsme moc rádi, že je máme, jsou to super kluci a jak ...
Čtěte zdeVe prospěch Sluníčka pořádá úžasná maminka Terezka jedné z našich kočiček propagační akci a dražbu vlastních uměleckých fotek: https://www.facebook.com/events/1911746972432216/
Čtěte zde