Včera jsme přijali další kotě, už bylo níže představeno, jmenuje se Podléška, je krásná, mourovatokouřová, mazlivá, jsou jí asi dva měsíce. Objevila se v zahrádkách v Roudnici n.L. – Hracholusky. Vypadá zdravě.
Malý Fildík řádí ve voliéře s Monnou. Když se však člověk přiblíží, okamžitě se utíká schovat do garsonky. Příští týden jedeme na kontrolu nožičky.
Maličká Pneuška je už v pořádku, nádherně se zakulatila, jsem za to šťastná. Běhá, dlabe, hraje si s ostatními koťaty, která jsou větší. Je legrační, když dostane maso, běží s ním pryč a vrní, je jako piraňa. Je tak sladká.
Kocourek Jollýček užívá léky, začalo se s další léčbou po dlouhodobější přestávce, ale očička a rýma se nijak nelepší. Přitom je to tak krásný, veliký, hravý a veselý kocourek, který odkázán prožít svůj život v útulku, stejně jako Bětuška, protože mu nikdo neposkytl léčbu už jako malému kotěti.
Štaflíček je pořád na plínkách, sám sice čůrá, ale samovolně. Je potřeba ho často přebalovat, mazat, bývá opruzený až krvavý. Kaká skoro pořád.
Toníček má vyšší dávku léků na epilepsii, zatím neměl žádný záchvat, je však více utlumený. Je to zlatíčko, mám ho moc ráda.
Kotě Norisek se zdá už v pořádku. Baští, trochu se už i spravil. Je to veliký mazel, zrovna nyní na mě leží. Příští týden už pojede do nového domova.
Koťátko Goldík je také ohromný závisláček na člověku. Nedá se s ním vůbec pracovat, okamžitě píše se mnou, pereme se o klávesnici. Má tak krásnou černou ofinku.
Vůbec máme tak krásná ko’tátka.
Velmi kontaktního, mramorovaného kocourka Perseuse s bílými ponožkami zatím nikdo nechce. Sice mu asi zůstane trošku slzavé očičko po těžké infekci, se kterou do Sluníčka přišel, ale je to báječné kotě, navíc z něho bude obrovský kocour.
Jeho sestřička Andromeda je o mnoho menší a očička má více poškozená. I když na zraku jí moc neubylo, jde spíše o estetickou ...
Čtěte zde
Čtěte zde
