Aktuality
Dárky přímo od dárců a dárky přes Kočičí strom, které přišly minulý týden. Bohužel u zaslaných balíčků přes Zoohit nevíme, kdo dobroty Sluníčkům poslal, není přiložená faktura se jménem objednavatele-dárce. Děkujeme paní Tereze Horáčkové za zaslání potřebných věcí a dobrot našim kočičkám.
Čtěte zde
Naše Sluníčka mají nějaký čas, co baštit. Samou kvalitní potravu a to díky Vám dárcům, kteří jste zasílali balíčky plných dobrot přímo k nám do Sluníčka nebo jste obdarovaly kočičky přes Kočičí strom. Omlouvám se, že jsem v uplynulých hektických dnech nenafotila všechny darované zásilky, tak alespoň takto. Část jedlých darů už skončila kočičkám v žaludku, mají nyní velký apetit (zaplať pánbu").
Čtěte zde
Kocourkovi Sapíčkovi se stále přitěžovalo. Obrovské bříško, dělící se srst, už jen kostičky, rýma a ten jeho pohled, pořád ho vidím. Včera celý zežloutl, kůže po celém tělíčku, sliznice i vnitřek oušek. Sebrala jsem v sobě sílu a Sapíčkovo trápení už tu není a s ním ani náš milovaný Sapíček. To malé černé koťátko ze Sapy, ten puberťální komik a mazel, který si běhal po celém domě. Je mi to tak líto. Rány černobílé kočičky z Bohušovic, pod přezdívkou Black and White se pomaličku zacelují. Větší díra na zadní nožičce ještě trošku zlobí, ale brzy to zvládneme. Z plašší kočičky je celkem mazlík, je trpělivá a hodná. Už ji nebudu vracet do kravína, bude hledat domov. Je to mladá, rok a půl stará kočička, nar. cca 1.8.2015 a dostala jméno Adrianka. Mourovatá kočička Janička z Bohušovic zatím dobře jí, trošku prská, je tak hubená a pořád spí. Jituška z Bohušovic je téměř totožná s Janičkou a to nejen vzhledově, ale i se zdravotními problémy. Jituška baští, nechci to však zakřiknout. S oběma holčičkami ke to těžké, s užíváním léků začala zlobit už i Janička. Musela jsem jí prášek nadrtit do jídla stejně jako Jitušce. Zatím jídlo s léky snědly, hlavně, aby jim to vydrželo. Malý Bubík pořád tak chrčí. Léky, které užívá nepomáhají, je zase takový hubeňoučký. Joly je na tom lépe, ale z očiček je vidět, že není pořád v pořádku. Malá kočička Ellií z Brozan je o hodně lepší. Přibyla na váze, je úžasná. Její sourozenci Luna a Neonek se též mají k světu. Luna má maličko rýmu a Neonek je neskutečný mazlík. Bílomourovatý kocourek z Hněvic, který se jmenuje Baldík, už zůstane ve Sluníčku než se mu najde pořádný domov. Je to mazlík a jedlík. Sárinka od Labe i přes velký mráz je pořád v garsonce ve voliéře na vyhřívané dečce. Má možnost jít dovnitř ...
Čtěte zde
Dnes nás ve Sluníčku navštívil sám pan Mistr Vincent Pondělíček, nejkrásnější Kočka Česka 2016. Dobře si ještě pamatuje odkud vzešla jeho kariéra a tak přijel předat Sluníčkovým čekatelům na domov finanční částku =25 500,- Kč (po zdanění), kterou vyhrál díky své vyjmečnosti. Přijel i se svým služebnictvem. Všichni jsme obdivovali jeho božský zevnějšek, sytou barvu srsti s tečkami, svalnaté tělo a váhu 5,5 kg. Samozřejmě i ušlechtilou povahu. Mnohokrát děkujeme Vincentkovi a jeho doprovodu za návštěvu a za tak štědrý dar!
Čtěte zde
Děkujeme všem dárcům, kteří podpořili v minulém roce naše Sluníčka, ať už trvalým příkazem, virtuální adopcí nebo jednorázovým příspěvkem například v rámci Kočičího přání. Pokud si přejet vystavit potvrzení o daru pro odečet z daně, právě teď je ten správný čas :-). Krom spokojených kočiček a klidu paní Petráskové, že jim díky Vám může dát patřičnou péči, je to jediná výhoda, jakou můžete za svůj dobrý skutek získat. Proto Vám ho moc rádi vystavíme. Pište prosím na kocicidomovslunicko@seznam.cz. Důležité je uvést Vaše jméno, přijmení, trvalé bydliště, doručovací adresu + informaci o tom, jestli máme poslat potvrzení mailem nebo Českou poštou.
Čtěte zde
Dobrý večer, posíláme první zprávy z nového domova. Bohunka už se začíná pomalu zabydlovat, první dvě noci hodně mńoukala a přes den se schovávala pod postelí, ale už včera večer se pomalu začínala chodit mazlit a začla si hrát. zatím je ještě dost plachá, takže na sebe nenechá šáhnout, ale když má náladu, tak se přijde sama mazlit a v noci jí z postele nedostaneme, to je na nás uplně přicuclá :-).
Čtěte zde
Dobrý den, už je to dlouho, co jsme se s Jeňulánkem neozvali, ale máme to docela nabité 🙂 Jenda je den ode dne úžasnější, stále si myslím, že mě nemá čím překvapit, ale opak je pravdou... Před půl rokem (někdy v srpnu) manžel zachránil mini koťátko, krásného černobílého kocourka, nebyl ještě ani měsíc starý. Byl zablešený, masivně začervený a prakticky na pokraji svých sil. Byl v karanténě, v kleci a první tři dny spal jen v záchodku. Pan doktor mu moc šancí nedával, ale kocourek to zvládl a je z něj pořádný "macíček". Ale z větší části to byla zásluha našeho Jeníka. Po třech týdnech mohlo kotě mezi dospěláky, jenže těm se moc nelíbil, syčeli na něj a utíkali se schovat. Jediný Jenda ho za pár dní vzal na milost. Stala se z něj "náhradní matka" (teda kromě kojení), naučil ho se mít, chodit na záchůdek s dvířky a hlavně zlobit. Malý Fído (tak jsme ho pojmenovali), ale bohužel zlobil až až... chodil nám čůrat na gauč a křeslo, také škrabadlo nevynechal. Tohle dělal asi 3 měsíce, už jsme zkusili všechno, spreje s hormony, citrony, rozprašovače s vodou, ale Fído nám prostě dával najevo, že se mu něco nelíbí. V té době jsme malovali byt, takže to jeho zlobení prakticky ustálo, ale sem tam to udělal a gauč prostě počůral. Už jsme byla na pokraji sil a pevně rozhodnuta, že Fído musí pryč, hlavně po tom, co začal čůrat i do naší postele.... Kdyby nebylo Jeníka, tak už Fidouše nemáme. Jsou to nerozluční kamarádi a rozdělit je, to by mě trápilo mnohem víc. Je úžasné je sledovat, jak si spolu hrají, navzájem se myjí a spinkají spolu v pelíšcích. Ne, to prostě nešlo, na to bych neměla srdce a můj manžel teprve ne, ten Fidouše zbožňuje. Ale 4 kočky v bytě a do ...
Čtěte zde
Dobrý den, podávám hlášení o Pandorce, je čilá, věčně šmejdí po domě, žere už skoro normálně a na záchod chodí jak má, nekašle, neslzí, nic, takže všechno v pořádku. Pohladit se zatím nechá, pouze pokud někde leží. Na průzkumných cestách na sebe nenechá sáhnout ani za nic. Jméno Pandorka jí zůstane a s ostatní zvěří v domě (která je naštěstí v teráriích) si nepřekáží. Držte nám s ní palce! ~Eliška Nosková
Čtěte zde