Pozdrav od Martina

Dobrý večer,

posílám vám pár fotografií Martina – nějak se mi nedařilo ho vyfotit dříve. Zvykání bylo hodně dlouhé. Prakticky celé tři týdny strávil po skrýších uvnitř domu, vylézal jen pozdě večer, když už byl všude klid. Ke konci této doby mu to už doma moc nesedělo, bylo na něm vidět, že chce ven. Po třech týdnech jsme ho pustili ven a ani jsme moc nedoufali, že se vrátí, ale domů chodí. Škoda jen, že se nám zatím nedaří naučit ho používat kočičí dvířka – bojí se do nich strčit hlavou, jinak by měl naprostou volnost. Takhle si musí vždy počkat na nějakého vrátného, který ho pustí dovnitř či ven. Už není tolik plachý, ale stále si drží odstup. Nakonec je i o něco mazlivější, než jsme podle popisu čekali – video jsem vám poslala přes úschovnu. Na klín si sice nevyskočí, nenechá se vzít, drbe se jen ze země. Jsem docela zvědavá, jak mu budeme na jaře a v létě vybírat klíšťata.