Bukínek je pořád smutný. Nyní, když se zjistilo odkud vlastně je a sousedi přiblížili jeho nešťastný život, je mi ho pořád strašně líto. Bylo to přesně tak, jak to Terezka popisuje jeho jménem, přesně tak strašné. Tak ráda bych ho hladila, ale on mě prostě nedůvěřuje a nedivím se mu. Když byl v kleci a léčil se, při hlazení i vrněl. Nyní má už ouška v pořádku, snad ho už nic nebolí a snad ho přesvědčím, že se nemusí už bát. A zde jsou fotku z dnešního dne.
Sluníčkový Bukínek
Komentáře
Napište odpověď
Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Pole označená hvězdičkou (*) jsou povinná.
Žádné komentáře