Já a moje holky moje skovka to je bašta
Moji milí zachránci,
hlásím se po týdnu v novém domově u Blažů v Roudnici.
Cesta od vás ze Sluníčka se mi vůbec nelíbila a celou dobu jsem to dával hlasitě najevo, ale jak jsme zastavili, bylo to mnohem lepší.
Domácí výběh je velký a mám tu plno schovávaček, prolézaček a dokonce i vyhlídky.
Dostal jsem pelíšek, záchůdek a misky, co jsou pořád plné dobrot. Strava je pestrá – občas pytlíček, občas konzerva a sem tam i masíčko. Taky jsem zjistil, že i holky mají ve svých miskách dobroty, a když se nedívají, tak chodím ochutnávat. Se záchodem jsem sice nebyl hned kamarád a počůral jsem jednu plyšovou kočku, co se s ní taky mazlili, ale už jsem si zvykl a občas si odskočím i ven.
Tam jsem se probojoval až po třech dnech. Ze začátku jsem se bál a volal jsem ať jsou pořád se mnou, ale teď jsem už docela samostatný a chodím i za sousedovic kočkama. Musím si ale dát pozor kam lezu. Zrovna včera jsem s hroznou chutí vylezl na strom a pak jsem nevěděl jak z něj dolů. Volal jsem o pomoc a zachránili mě.
Moji noví dvounožci jsou docela fajn. Hlavně s holkama si užiju super legraci. Honíme se, schováváme a udělali mi pár prima hraček, abych se nenudil, kdybych zůstal chvíli sám. Občas si něco najdu i sám – mám rád záclony, boty, sáčky, papíry, tužky a malá gumová zvířátka. Taky za mnou pravidelně chodí pejsek Dan. Už je to psí dědeček, ale moje misky najde vždycky a ochutnává, jestli se mi nepokazilo jídlo. Taky už tu byli další dvounožci, ale všichni na mě byli hodní.
Když už mám hraní dost, tak se někde svalím a spím a spím a spím. Tuhle jsem se probojoval dokonce paničce do postele. Když chci mít opravdu klid tak se schovám za polštáře gauče nebo přímo za gauč.
Hned druhý den mi začalo trochu téct z očí. Rychle poznali, že nepláču steskem po starém domově, a vzali mě k veterináři. Dostal jsem kapky do očí a hrdinně si je nechávám několikrát denně kapat a ani je za to nekousnu. V pondělí jdu na kontrolu – tak doufám, že to bude dobré.
Moc na vás myslím
váš Jáchym