TAK TATO ZPRÁVA Z NOVÉHO DOMOVA VÁS DOSTANE ❤️, KAPESNÍČKY PŘIPRAVIT, KÁVU A SNÍDANI NA STŮL A POJĎTE NA TO.

MEX, V NOVÉM DOMOVĚ MAX 😉😀 ODEŠEL DO DOMOVA V ROCE 2013 💕🐱

Ahoj všem do Sluníčka! 🌞 To jsem já, Mex. Vlastně od té doby, co si mě dvounožci odvezli, 28.8.2013, jsem Max. Mám opravdu úžasnou rodinu a kočičí kamarády. Konečně jsem donutil malou dvounožku, aby Vám napsala. Já psát neumím, tak jí to diktuji.
Cesta do nového domova se mi nejdříve nelíbila, byl jsem zavřený v kleci. Ale pak si mě dvounožka vzala na klín. Poté cesta byla mnohem hezčí, mohl jsem koukat ven, to bylo panečku zajímavé. 😻 Doma mě přivítal obrovský pes a dvě číči, Čert a Mikeš. Těch hraček a výborného jídla, co tam na mě čekalo, to bylo něco. První noc jsem páníčky nenechal vyspat, chtěl jsem si hrát. 👏🏻 Hned jsem se pořádně seznámil s Mikešem, pořád jsem mu něco vyváděl a on mně též. Teď už s námi bohužel není, ztratil se. 🙁 Čert si se mnou moc nehrál.
Po nějaké době k nám přišel Moullie, dělal mi to samé, co já tenkrát Mikešovi, pěkně živé kotě byl, jako já.🍀 No nenechal mě ani pořádně najíst. Je to žrout.
Občas mi dělají neplechu páníčci. Zavírají mě do klece a pak jedeme k paní doktorce. Jo a dávají mi občas játra, ty já děsně nerad. Tak je teď dávám Moulliemu. On je za mě sní.😊
Často mi říkají: „Maxi, ty jsi pěkný pacholek. Vypadáš, že neumíš do pěti počítat a děláš tady takovou neplechu.“ Tak ze mě někdy dělají ‚chytrolína‘. To je tak, že mi uhladí všechny chlupy na těle. To mě prý dělá chytřejším. Mám je opravdu moc rád. Za nic na světě bych je nevyměnil. ❤️❤️
Čas plynul a minulý rok k nám prišla nová kočka, Mia. Taky to je pěkné kvítko. Je to opravdu ženská, musí u všeho být. Doma máme košík plný dobrůtek. Často je hlídám, lehám si do košíku. Mám tam už také svůj ručník. Někdy načapám Miu, jak tam leží. Tak si dojdu za dvounožkou, mňoukám, ona pak pochopí, že něco chci. Tak se zvedne a jde se mnou. Já si dojdu ke košíku a koukám na něj. Tak ji z košíčku vyžene a můžu si jít v klidu lehnout. 😎
Moc rád lehám malé dvounožce na sešity, když se učí. Nejdříve mi říká, že se musí učit. Ale pak mě stejně začne drbat. Po chvíli si mě dá klín a drbe mě jednou rukou. Aspoň něco, než nic. 😍
„Řekla bych, že to stačí Maxi, napíšeme jim zas někdy.“ Jojo, to je budu muset zase dlouuuuho přemlouvat. Tak já tedy končím. Děkuji, že jste mi našli tak úžasnou rodinu. Tlapky a pusu, ahoj! 🐈🐾🐾
Ahoj, to jsem já, malá dvounožka. Děkujeme za úžasného kocoura. Pamatuji si, jak mi tenkrát mamka říkala, že jestli se mi líbí nějaké jiné kotě, tak vezmeme to. Váhala jsem, ale rozhodla jsem se správně. Za nic na světě bych ho nevyměnila. ❤️ Jak se zmiňoval že mu občas říkáme, že vypadá, jako by do pěti neuměl počítat. To má svůj důvod. Vždy, když přijde domů z venku, tak okamžitě míří do kuchyně a hop na linku. 😄 Také ho baví hlídat stůl v obýváku. To ovšem naše všechny kocoury. On nejčastěji drze na tom stole sedí a hledí na nás. 👀
Tenkrát ve Sluníčku se nám schoval do postele, v tom šuplíku. Do dneška mu to zůstalo. Jeho oblíbené místo je v ložnici v posteli. Občas se s místem s někým podělí. 😻
Mějte se moc moc hezky. Zdraví Vás Kamila a Radana Ryndovi, Čert, Max, Moullie a Mia. 🐈🐾🐈🐾🐈🐾🐈🐾❤️
P.S. posíláme pár fotek. Tři z roku 2013, čtyři z tohoto roku, jedna s Miou. 🐱







Příspěvek z Facebooku