Zpravodajství do 16.5.2018

Doníček s rakovinovými buňkami v plicích byl v pátek na další chemoterapii. Kontrolní rentgen ukázal, že se plíce čistí a nádory mizí. Doníček přijel z veteriny plný energie, skákal, hrál si, hodně papal, viděli jste, jak mi se zájmem pomáhal s knedlíky. Poslední dny je však hodně unavený, pořád pospává, včera večer měl horečku 40,5 st. C. Dnes ráno jsme jeho zdravotní stav řešili s paní doktorkou, byly mu nasazeny antibiotika, kocourek je díky terapii velice vnímavý na infekci. Doníček je tak úžasný kocourek, je to ještě kočičí dítě a má už takovéto vážné potíže.

Naše mrňavá Nelinka byla v neděli špatná, měla průjem, téměř nejedla, zhubla o 50 gramů, jen tak posedávala, neměla náladu na hraní. Tohle je vždycky situace, která hodně bolí, zvláště u koťat, kde je skok „dolů“ hodně rychlý. Je nutné zasáhnout včas, úmrtnost vypiplaných koťat náhradním mlíčkem je velká. Nelinka dostala antibiotika a během pár hodin se její stav zlepšil, začala si hrát a papat. Měla však po prvním očkování, což je sice mrzuté, že antibiotiky bylo přerušeno, hlavně, že je Nelinka zase veselé kotě.

Koťátko Nikynka je už zdravá, naočkovaná, nyní je v depoozitu u Terezky a příští týden pojede do nového domova k našemu Sluníčkovému Hugouškovi.

Maličkatí chlapečci od slepic Knoflíček a Uzlíček hezky rostou, je však s nimi neustále velká starost. Kluci málo kakají, jednou mají velká bříška, pak zase hůře jedí, Knoflíček často pláče, vůbec to není jednoduché. Člověk má často tíseň u srdce, má strach, jestli se něco vážného neděje. Oba chlapečci mají už otevřená obě očička, Knoflíček je hodně akční, snaží se běhat, což je dobře z důvodu „líných“ střev.

Koťátka od Poldinky už běhají, jsou krásná, mají hodně starostlivou maminku. Poldinka je mimořádně mazlivá kočička. Obě šedivá koťátka jsou rezervovaná. Koťátka Sylvinka, Zorinka a Maximek ještě nemají žádnou rodinu, kde by zhruba za měsíc mohly být milovány a opečovávány.

Včera jsme přijali černobílou kočičku se čtyřmi koťátky z obce Vesce, která byla nalezena s koťátky na okraji obce, údajně nemá majitele. Kočička je mazlivá a hodně hladová. Její dětičky jsou dvě černé holčičky a dva kluci – mourovatý s bílými ponožkami a bílý s černými flíčky.

Máme potíže s umístěním koťátek, neboť zbylo hodně dospělých kočiček, které doposud nenašly domov, psychicky nezvládají společné soužití s velkým počtem kočiček dohromady a zabírají voliéry, které jsou určeny pro koťátka. Jsme ve složité situaci, potřebovali bychom, aby dospělí kocourci našli domov. Všichni jsou to úžasní mazlíčkové, jen nezvládají bydlení v útulku. Jedná se o Croftíka, Školníka, Soplíčka a Janka.

Kocourci z Travčic mají konečně čisté stěry z očiček, takže mohou do nového domova, jsou již zdraví. Úžasňáci Šilhánek, Tečík, Myšáček a Mike by byli vděční za mazlivý domov. Jsou to veselí kluci.

Kocourek Renda z Travčic konečně přestal značkovat. Trvalo to měsíc než vyprchaly hormony po kastraci. Renda je nádherný, bílorezavý, hodně mazlivý kocour.

Celý dům máme obsazený kočičkami, jsou různě v místnostech dle jejich potřeb. V kuchyni, obýváku a ložnici jsou většinou handicapované kočičky a třeba i ty, kterým dělá velký problém žit ve velké skupině kočiček a k tomu maličká miminka, kterým hrozí infekce. Je nutné dodržovat přísnou hygienu, kdo nás navštívil, tak ví, jak moc dbáme na to, aby se sahalo na kočičky pouze umytýma, vydesinfikovanýma rukama. Na přísnou hygienu a umývání rukou mezi jednotlivými sekcemi je u nás kladen důraz, kočičky jsou náchylné k infekci. Opravdu mě rozesmály komentáře lidí na video s Doníčkem a knedlíky, kde Doníček seděl u knedlíků, packoval pouze své těsto, provokovala jsem ho. To asi ještě nikdo neviděl, když se vyndá maso, sedmnáct kočiček je na lince a žebrá, jsme prostě útulek a my tu žijeme u kočiček. Je to těžké, ale jednou jsme se dali na záchranu kočiček, musíme je tedy respektovat a dbát na jejich pohodu.
Ještě k té tolik zmiňované toxoplazmóze. Moje dcera žije od malička s nalezenými kočičkami, které s ní sdílely lože a dokonce mohly chodit i ven, při jejím těhotenství test na toxoplazmózu ukázal, že se s touto nemocí nikdy nesetkala. To mě vyprovokovalo si nechat udělat též test na toxoplazmózu, kdo jiný by se s ní mohl setkat než já. Výsledek byl negativní, nejen, že jí nemám, ale nikdy jsem se s touto nemocí ani nesetkala. Je pravdou, že při příchodu nových kočiček, dodržujeme karanténu a přísnou hygienu, když jsou již kočičky v pořádku, klidně je pusinkujeme, mazlíme se s nimi, jsou prostě součástí naší domácnosti. Nejdůležitější je pro nás zamezení infekce z venku, kočky jsou na ní velice vnímavé, především proto musíme dodržovat přísnou hygienu rukou a oblečení.












Příspěvek z Facebooku