Kočičí domov Sluníčko

Tak jsm včera v noci psala zprávy a nyní koukám, nejsou tady. Usínala jsem u toho, takže jsem je neuložila. To mě mrzí a Vám příznivcům se omlouvám za delší odmlku.

Včera jsem byli na umís’tovací výstavě v Praze KC Zahrada – Chodov, kterou pořádal spolek Srdcem pro kočky. Myslím, že se výstava vydařila, umístilo se celkově hodně kočiček. My jsme vezli Oxanku, Ríšu, Kačenku, Gábinku, Filípka a Zarušku. Do nového domova odjel Ríša a Oxanka. Sice máme spoustu koťat, ale ještě nejsou připravena na výstavu. Je však pěkné, že se uvolnila místa v jíných útulcích. Moc mě mrzí, že Zara nenašla nový domov, protože ta by ho úplně nejvíce potřebovala.
Děkuji za pomoc s výstavou Aničce Valáškové, která jako jediná přišla na Sluníčko stavět klece a ještě přijela pomoci i na výstavu, dále děkuji za asistenci na výstavě Páje Šmucerové, Emě Hykešové, Denise Zikmundové, Andrejce Hořejší, Marušce Michlanové a Michalu Dvořákovi. Páje, Michalovi a Marušce Zimazlové děkuji i za pomoc s úklidem v útulku.

Současně s touto výstavou je Sluníčko na akci Mezi ploty, která se konala v sobotu a i dnes v neděli. Volný čas věnovala Sluníčkovým kočičkám na této akci Jana Michlanová, Terezka Baudišová a Andrea Švehlíková, za což jim tímto děkuji!

A nyní zprávy z útulku:

Roneček stále nabírá na váze, možná mě jednou sní, má ohromný apetit a to je moc dobře. Rány na zádíčkách jsou už suché, brzy budou úplně zahojené. Na nožičkách je to trochu horší, hojení bude trval dlouhé, ale i tak jsou živé rány „krásné“.

Kočička Barborka má pořád rýmu, ale přišla hodně zanedbaná a léčba bude trvat delší dobu. Také hodně jí a nabírá sílu. Jen doufám, že nebude následovat Bětušku nejen ve vzhledu, ale i v chronické rýmě. Věřím, že ne, určitě se úplně uzdraví.

Malá Macinka se zašitým očičkem se v jídle „babrá“, je hubená, ale nemá velkou chuť k jídlu jako ostatní. Včera konečně vzala za vděk konzervičkouo Gourmet. Rána a šití po očičku vypadá dobře. Nelíbí se jí v kleci, ale bohužel ji nemám zatím, kam oddělit, když není naočkovaná, musí tam nějaký ten týden vydržet.

Zdeněk je pohodář, je tak hodný a trpělivý pacient. Krásně jí a odpočívá v kleci, přitom si hraje s myškami v leže s ručičkama.
Zdeněček pojede možná už ve středu do nového domova, kde si ho noví páníčci chtějí uzdravit a vypiplat. To by bylo pro něho moc dobře, protože pořád leží a já nemám čas ho mazlit, o což by moc stál. Je to ohromný mazlík.

Maličká bíločerná Meggi není š’tastná v kleci, pořád chce chovat a pláče. Potřebovala by kamarády a prostor k proběhnutí. Mám však o ní strach, aby nechytla nějakou nemoc.

Malá tříbarevná Lotynka mi přišla v minulých dnech skleslá, nechtěla jíst, ale už je to dobré.

Z Melisky je nyní šídlo, je tak krásná, heboučká a sladká. Nemůže sice vyskočit ani na gauč, ale vyškrábe se tam. Když skočí dolů, spadne na bříško, nemá reflex nastavit nožičky a asi ji ani neudrží. Ono jí to však nevadí, je to veselé kotě.

Susan je plný dům. Je pořád všude, chce být ve velké místnosti, pak zase v kuchyni a nejlépe i venku. Pořád ji někde lovíme. Je to moc hezká a inteligentní kočička.

Ve školkové voliéře, kde je hodně koťátek nám nyní řádí průjem. O koťátkách, u kterým to víme, tak ta se léčí, ostatní se musí pozorovat.

Černé kotě Cézar neustále utíká z voliéry a my nemůžeme přijít na to kudy. Uteče, zase chce zpátky, je však trochu plašší, takže chytit ho je „unikum“. Mozart a Kryšpín neutíkají.

V pátek odjel do nového domova malý Boreček z depozita od Marušky. Nový domov je již osvědčený, je tam i Sluníčková Terinka (nyní Angiií). Už mám první fotky a zprávy od Borečka, moc za krásný domov děkujeme.

V pátek přijela do Sluníčka až z Olomouce želvovinová maminka se čtyřmi koťaty, zachráněná naším kamarádem Michalem.

Včera jsme přijali dvě tříměsíční kotětí holčičky z Hoštky, které byly vhozeny za vrata paní, která se postarala o odchyt bezprizorních kočiček v zahrádkářské kolonii a nyní se o ně stará.