Zpravodajství do 29.6.2018…

Zpravodajství do 29.6.2018

Za poslední dva týdny máme velké starostí. Další dvě koťátka hospitalizovaná na veterinární klinice s panleukopenií zemřela. Po úmrtí Gabánka se ostatní koťátka držela, v neděli měla být vrácena do depozita, ale v noci na neděli se Dolčinka a Terunka náhle zhoršily a obě nemoc neustály. Je nám to moc líto. Další dny jsme z hrůzou trnuli, jak to dopadne s posledním koťátkem Davídkem. Dnes se Davídek vrátil zpátky do Sluníčka. Je hravý, má chuť k jídlu, jsme šťastní, že máme zpátky alespoň jeho.

Tříbarevné koťátko Panenka, nalezená v úterý večer pod autem v Roudnici n.L. v kritickém stavu, po usilovném boji zvrátit tento stav, dnes v podvečer vydechla naposledy. Do poslední chvíle jsem v koutku duše doufala, že se stane zázrak a malá se začne zlepšovat. Paní doktorce se podařilo zavést kanylu, byly jí přidány další léky, ale stejně mi umřela. Takové krásné kotě a tolik bolesti si musela vytrpět hned na začátku života, který byl záhy zmařen.

Ve stejný den přišel do Sluníčka černobílý kocourek Cíťa. Kolem očička má pod kůží hnis, jedná se zřejmě o rozsáhlý abces způsobený pokousáním. Kocourek je příšerně hubený, hladový, špinavý, zašlý, ale je mladý. Jeho stav se pomalu zlepšuje.

Malou Matonku minulý týden bolela hodně zadní nožička, natekl jí patní kloub, byla tam zlomenina. Přidala se horečka a otok se zvětšoval. Každý den jsme jezdili na čištění kloubu, dvoje antibiotika nepomáhaly, teprve přidáním třetích se maličká začala zlepšovat. Nyní už na nožičku šlape, lítá, hraje si a dobře baští. Hlavně, aby to tak vydrželo, Matonce hrozila amputace nemocné zadní nožičky.

Dnes odjela do nového domova maličká Akvilka, sestřička Matonky. Její nová maminka je moc sympatická, Akvilka se bude mít skvěle.¨

Lumpíček s rozštěpem patra nám zlobí s jídlem. Je málo aktivní, polehává, zapáchá mu z pusinky. Není to poprvé, čas od času se stává, že ho rozštěp patra zazlobí. Dostal léky a snad původce hniloby z pusinky brzy zmizí.

Štaflíčkova moč začala být zkalená, močový měchýř má „hadrovitý“, uvnitř zůstávala špinavá krev. Štaflíček přestával kakat, málo jedl. Rozhodně se nechceme smířit s tím, že by zánět měl být pro jeho život fatální, jak bylo veterináři předpovězeno, kdy délka jeho života se odhadovala na půl roku. Štaflíček dostal antibiotika a během pár dnů se jeho močové cesty začaly vracet zase do normálu a dokonce už i kaká jako dříve. Při špatném vyměšování stolice, když se zvětší megakolon střev, hrozí otrava. Tak snad se nám daří udržovat ledviny v normálu a zánět se odehrává „jen“ v močovém měchýři.

Maličkatá Dušinka dostala začátkem týdne vysokou horečku 41 st. C. Dušinka je stále hodně křehké miminko, přišla k nám v první polovině června bezvládná, na pokraji smrti, podobně jako Panenka. Takže strach o tohle mrně je opravdu veliký. Naštěstí se antibiotiky nemoc zažehnala a Dušinka opět baští a řádí. Snad to vydrží, je to přece jen hodně „podražené“ kotě s nepěkným začátkem života. IMUNITU JÍ MOHLA OSLABIT VAKCÍNA, KTEROU DOSTALA PŘED TÝDNEM, ALE S TÍM SE NEDÁ NIC DĚLAT, VAKCINUJEME KOŤATA DLE DOPORUČENÍ STUDIE VETERINÁŘŮ PRO ÚTULKY UŽ OD ČTYŘ TÝDNŮ ŽIVOTA, ABYCHOM, CO NEJVÍCE ELIMINOVALI TU HNUSNOU PANLEUKOPENII, KTERÁ ČÍHÁ NA KOŤATA NA KAŽDÉM KROKU. KOŤÁTKA MUSÍ BÝT OČKOVÁNA TŘIKRÁT.

Kocourek Soplík, Felv pozitivní se zhoršil. Nemoc je na něm vidět, je pomalejší, hůře se mu dýchá, imunita je díky nemoci slabá. Po pauze zase užívá léky.
Jeho kolega Janek se těší zdraví, roste do krásy, má nádhernou srst, vypapal se v mohutného kocoura. Nemá jediný projev nemoci Felv. Je ho taková škoda. Tolik by si přál být mazlen a nežít zastrčený v malé voliéře.

Podobně je na tom i černá kočička Poldinka, zasloužilá matka čtyř koťátek, která už mají domovy. Poldinka je sice zcela zdravá, avšak nemá ráda ostatní kočky, vlastně žádná zvířata. Chce být sama s lidmi. Takže díky tomu je chuděrka sama v malé voliéře. Je to strašně smutné, je mi z toho pořád ouzko. Obávám se, že díky tomu, že je černá, dospělá a ještě navíc musí být jediným zvířetem v domácnosti, takže se jí nedaří a možná ani nepodaří, najít nový domov. Poldinka se ve voliéře asi upláče k smrti. Nevím, co dělat.

Koťátkům od maminky Bohemky – „alkoholici“, která se léčí ji druhý týden ze zánětu očiček a rýmy se teprve nyní maliličko začínají očička zlepšovat. Zánět mají z šesti koťátek tři a to Morgan, kterému začalo zlobit očičko jako prvnímu, Balantinka a Aperolka. Koťátka včetně maminky, užívají antibiotika a očička se jim musí alespoň čtyřikrát denně ošetřovat. Naštěstí nemají zasaženu rohovku, zánět je sice ošklivý, ale odehrává se ve spojivkách. Posílali jsme stěry z očiček na rozbor, byla diagnostikována mycoplazma, léčba antibiotiky musí být nejméně tři týdny. Koťátkům nemoc předala maminka, i když její rýma se vyléčila brzy, léčba však musí pokračovat.

Ručně vykojená mimina v obýváku řádí jako“černá ruka“, nedá se s nimi ani otevřít počítač, natož něco napsat, chtějí pomáhat nebo se alespoň nahřívat na klávesnici. Každé ráno se na mě věší, chtějí mléko z lahvičky, přetahují se, škrábou. Dneska ráno vypily celkem jedenáct lahviček. Knoflíček s Uzlíčkem jsou sice už docela velcí, ale odepřít jim mlíčko z lahvičky nechci, když nemají maminku. Největší dračičí je malá Merylka. Když se pořádně napijí, usnou, a já konečně mohu otevřít počítač a třeba dopsat pro Vás zpravodajství, tedy pokud se mi na klávesnici neusadí Doníček. Včera večer Uzlíčkovi a Christiánkovi začalo zlobit očičko, takže kapeme. Doufám, že to ustojíme bez celkových antibiotik a nepostihla je nějaká ošklivá, urputná „potvora“. Jsou to zlatíčka, člověka mají jako rodiče, je s nimi legrace, jsou prostě úžasní. Všechna koťátka kromě Dušinky jsou již rezervovaná a povedlo se, že sourozenci půjdou do nových domovů společně.

Naše Maruška a Michal absolvovali úspěšně kurz a získali oprávnění k odchytu a k péči o zvířatka v útulcích pořádaný veterinární fakultou v Brně.

Miminka černé kočičky Perly, která je porodila císařským řezem, cupitají po voliéře. Jsou nádherná, roztomilá, pohled na ně hřeje u srdce.

Miminka od maminky Kateřiny Veliké a od maminky Glorie jsou po prvním očkování.

Opravdu celý den mi zabere fyzická péče o kočičky, nezbývá mi čas psát zprávy, případně nad nimi usnu. Prosím tedy o omluvu, že píši s tak velkým zpožděním. Prostě obstarání kočiček a marodů je prioritou.
Děkujeme Vám za přízeň, trpělivost a podporu, jak psychickou, tak finanční!!!!

Děkuji všem mým dobrovolníkům, že se mnou sdílejí traumata i radosti se Sluníčky a pomáhají mně.

Příspěvek z Facebooku