Kočičí domov Sluníčko

Především Vám všem nesmírně děkuji, VÁM, kteří jste přispěli na kočičky, které jsou u nás ve Sluníčku! Někteří z Vás zadali i trvalý příkaz a to je ohromná pomoc. Velice děkuji samozřejmě i těm, kteří již na kočičky přispívají! Díky Vám všem snad neutěšenou situaci s koťátky zvládneme. Jsem ráda, že nejsem v tom sama, to bych tedy nezvládla. Díky Vám jsme zaplatili dluh na veterině po Eliáškovi a ostatních koťátkách z depozit, která musela k veterináři.

Děkuji Marušce za aukci s knížkami, je to opravdu nicotná práce. Maruška se snaží ze všech sil Sluníčku vydělat nějaké penízky. Děkuji Hance Jedličkové za zajímavé knihy do aukce.

Ve středu, ve čtvrtek a i v pátek jsem měla pomocnice na úklid – ve středu přijela Olča z LTM, ve čtvrtek Romana z Brozan n.O. a v pátek naše Maruška Zimanzlová. Děvčata, děkuji Vám.

Děkuji Lucce Zedníkové a její rodině, že vzali pod svá křídla sedm koťať a jednu kočičí mamku, že jim vytvořili vlastními silami depozitní příbytek a že se s láskou o ně starají a vymazlují je. Zvláště koťata z Brozan n.O. to velmi potřebují, nechtějí se s lidmi kamarádit.

Děkuji Marušce Zimanzlové, jejímu Milanovi a jejich Marušce za péči o depozitní koťátka, už mají u sebe několikátou řadu nalezenců. Marušce Děkuji za obvolávání kočiček v nových domovech.

Včera jsme navštívili veterinární kliniku s Emilkou, má hodně bolavou pusinku, ale pořád chuť k jídlu. Právě dostává třetí dávku Virbagen Omega spolu s Charliím a byly jí nasazeny další antibiotika. Pokud léčba nezabere, budou jí nasazeny steroidy.

Dalším adeptem na kontrolu veterináře byla malá Meliska. Bohužel se vůbec nelepší, spíše mi přijde, že je na tom hůře. Souvisí to i s tím, že roste, vytáhly se jí nožičky do výšky a koordinace chůze je pro ní více obtížná. Dostala jiné léky, steroidy. Je to taková šmudlínka a máme tak velké trápení.

Holčičky Zdeničku a Milušku máme stále hospitalizované v nemocnici. Obě jsou už bez teplot, Miluška konečně začala jíst, ale zhoršila se Zdenička, ta jídlo odmítá. Doufáme však, že má průběh virózy jen o něco opožděný a že bude brzy v jídle následovat Milušku.

Malý Izidorek má už o hodně lepší očička. Doufám a vypadá to, že bude bez následků. Lidé si vůbec neuvědomují, jaké mají malá koťátka trápení, když nemají domov a nikdo jim nepomůže. Lidé jsou nenapravitelní, nyní se s tím setkávám den co den. Mají kočku, nekastrují, mají koťátka a ty rozdají po vesnici, případně vyvezou do polí , lesů nebo vesnic. To je taková bezcitnost! Prostě se s kastracemi svých koček neobtěžují, je to prý příroda a vždycky to tak bylo. Proč tedy nežijí tito lidé v jeskyni, bez aut, mobilů a bez léků? Vždycky to tak přece bylo.

Jsme absolutně narvaní, nechci ohrozit už přijatá koťata a míchat je bez doočkování společně. Prosím lidi, kteří našli koťata, aby si je chvíli nechali u sebe a pomohli nám tak. Moc to nechápou a často si myslí, že nalezence musíme přijmout, že dostáváme na to peníze o státu. Děláme, co můžeme, nechci nechat napospas ty chuděrky, navíc, když se podaří, že venku vyrostou a nezemřou, tak máme na krku další množení plachých koček. A to jsem si myslela, že vykastrováním 400 koček v našem okolí za uplynulých půl roku budeme mít méně koťat a je tomu naopak. Ti lidé se snad zbláznili, množí a množí kočky nebo si je pořídí a zase se jich zbaví je to kotětí kolotoč, zachází s nimi jakoby to nebyly živí tvorové, ale hračky.

Máme pořadník na koťata, dospělé kočičky nyní v létě musí počkat, jen jejich kastrace jsou urgentní. Např. v Hněvicích nakrmila starší paní hladovou mlaďoučkou bezdomovou kočičku, která přišla na její pozemek – zahrádku s chalupou. Paní žije trvale v bytě v Teplicích, má svého 12tiletého kastrovaného kocoura a na chalupě v Hněvicích není trvale. Když přijela v létě na chalupu, kočka ji opět navštívila, byla březí, paní jí nenechala napospas a udělala jí z krabice porodnici, kde se kočička okotila. Jenže nyní neví, co s kočičkou, protože na chalupě už nebude a vrací se ze zdravotních důvodů zpátky do Teplic. Nikdo z jejího okolí nechce převzít péči nad kočičkou a koťaty, navrhovaly usmrcení koťat úderem na zem a kočku matku ponechat osudu. Sami mají v okolí nekastrované kočky. Paní prosila o umístění kočičky s koťátky k nám. Je v pořadníku. Jelikož nám chybí nejen místo, ale i peníze, které jsou bohužel velmi důležité, poslala jsem paní na Městský úřad do Štětí, kam obec Hněvice spadá. Kde by se měli o nalezence postarat. Paní tam ochotně zašla a jí řečeno, že to na vesnici tak chodí, ať to neřeší, kočku s koťaty dá někam ven do krabice mimo svůj objekt, že se sama postará. Paní oponovala, že je ta toto zákon, že se nesmí s opuštěnými zvířaty takto jednat, odpověď zněla, nejsou na to peníze a město toto řešit prostě nebude. Prosila zaměstnance úřadu – vedoucího životního prostředí a referentku o příspěvek na umístění kočičky do útulku Sluníčko, které je nalezená na jejich katastru Štětí, ale omítli ji. Jediné řešení, které jí navrhli, dát kočku bez koťat veterináři ve Štětí, který ji vykastruje a vypustí ven nebo zavolat městskou policii a ta ji k veterináři na kastraci odveze. Co s koťaty, to raději neporadili. Konečný verdikt je, že paní, která kočičce pomohla, má nyní velké starosti. Navíc jí bylo řečeno, že nemůže dokázat, že to není kočka její a když ji nakrmila, tak vlastně už její je. Krmit ji prý neměla, nyní je to její problém.

Dnes dopoledne bylo Sluníčko na farmářských trzích v Roudnici n.L., kde máme stále otevřené dveře, za což jsme organizátorům vděčni. Byla tam Maruška a Lucka a snažily se všemožně získat nějakou korunu, případně i pravidelné sponzory. Děkuji oběma!

To je asi v kostce, co se u nás děje. Děkuji Vám za přízeň ke kočičkám.

Přikládám pár fotek z dnešního sobotního rána

Míla