Kočičí domov Sluníčko

Mnohokrát děkujeme jménem Sluníčkových kočiček za finanční příspěvky, které pro ně zasíláte.

Kotětí „sezóna“ nekončí. Lidé stále volají, téměř z celé republiky a shánějí místo pro nalezená koťata. K tomu se přidávají prosby o umístění i dospělých koček a denně by bylo možné přijmout průměrně deset jedinců. Všichni praskáme „ve švech“. Je hrozné, že některá koťata mají prostě smůlu.

Ve středu odjeli domů kocourci Rybízek a Citrónek. Jejich noví páníček se na ně moc těšil a hned, jak vystoupil z letadla, kterým přiletěl z dovolené, telefonoval k nám a za dvě hodiny už byl ve Sluníčku pro své dva zamluvené kluky. Kocourci budou bydlet ve větším bytě a hlavně společně.

Včera jsme přijali další, cca tři a půl měsíce staré, bylo nalezené v centru města Štětí. Je to mourovatý kluk, putoval do depozita k Marušce a jmenuje se Lvíček. Je úžasný, hravý, mazlivý a velký jedlík.

Dnes jsme přijali dva černé tříměsíční kluky i s jejich mourovatou maminkou na prosbu spřáteleného útulku, kde nemají u volnou ani jedinou klec a kočičky by musely údajně být v přepravkách. To je pro mne nepředstavitelné a tak jsem je musela přivézt. Kluci trochu syčí, ale to se spraví. Maminka se zatím bojí, je toho na ni moc, ale není plachá, jen vyjukaná.

Nyní Standa nahazuje a vylepšuje sklepní místnost, bude je ještě malovat a až se zatopí, půjdou koťata s mamkou sem. Není už jiné možnost, kam je umístit. Zatím musí vydržet v kleci.

Příští týden se začne s malováním velké místnosti a s doděláním přívodu vody. Poté budeme rádi za pomoc s úklidem.

Včera byla u nás Pája a Jana z Nekupuj Adoptuj, pomohly s krmením kočiček a přemýšleli jsme o osvětě kastrací, aby kastrace koček byly pro všechny lidi samozřejmostí a začal se konečně počet koťat venku na ulici snižovat. Děvčata roznesla letáky s kastračním programem na Roudnicku do vesnic Hrobce a Rohatce.

Malý Boreček u Marušky je pořád vykulený, bojí se a snaží se ukrývat, aby ho nikdo nenašel. Dneska Maruška málem neodjela do útulku pomáhat, Boreček prostě nikde nebyl. Nakonec schovku sám opustil. Maruška ho pořád nosí s sebou po bytě, aby se otrkal, ale kotětí kluk si nedá moc říct.

Za to z Melisky je mazel, nechce mě nechat psát zprávy, snaží se psát se mnou, leze mi za krk, chce se pořád mazlit, je tak sladká! A to přišla jako plašanka. Handicap jí už asi zůstane, ale v bytě ještě s kamarádkou bude šťastná.

Děkuji Marušce Zimanzlové za večerní úklid všech místností. Děkuji Janě Salcmanové za pomoc s úklidem a za návštěvu s mimčem Čipíkem, který je neskutečně „boží“, baculatý, slaďoučký, je prostě k „sežrání“ a děkuji ji za vzornou péči o něho. Děkuji Lucce, že nám dneska navštívila a pomohla s úklidem.

Omlouvám se, že nepíši každý den, odešel mi však počítač se všemi daty a nyní se řeší, kdo je z něho dostane. Budu muset koupit nový disk.

Děkujeme paní Urszule Gmeiner za dárek v podobě přepravky a kočkolitu.