Kočičí domov Sluníčko

Tonymu je už zase lépe, značně se mi ráno ulevilo, měla jsem o něho veliký strach.

Scarlet je hodná britská kočička, je už kastrovaná a se zkráceným ocáskem nemá žádný problém. Konečně se dojedla, ale trvalo to její hltání. Chybí jí levý horní špičák, kdo ví, co se jí přihodilo. Zoubky má však bílé, je to mladá kočička.

…

Myslím na malou Sigi. V noci se tolik snažila vykakat, tlačila, zabořovala hlavičku do písku, bylo mi jí líto. Bála jsem se, aby se neotrávila výkaly uvnitř tělíčka. Už by měla být po operaci, ale mám zavolat až v neděli, hold budu čekat. Je to náročná operace a jen málo veterinářů ji provádí. Může se stát, že může mít po operaci i nějaký neurologický problém. Dnes jsem mluvila s její zachránkyní, která pátrala po dětech, které měly do kočičky kopat. Nakonec se ukázalo, že se nejednalo o naši Siginku, ale o nějakou jinou chuděrku, o černou kočičku. Siginku nalezla schoulenou v krabici u kontejneru. Je možné, že ji zranění způsobilo auto.

Mikešek je pořád smutný. Dneska jsme ho zase přemlouvali k jídlu. Zkoušeli jsme různé dobroty – šunku, syrové maso, Gourmet konzervičku, kapsičky, maso vařené, sýr a nic. Už mám o něho vážné obavy. Jídlo jsme mu strkali přímo do pusinky, aby chuť ucítil. Dneska přijela Lucka Zedníková a Mikeškovi se věnovala. Nechal se chovat a mazlit, je moc hodný. Strachy hodně línal. Nakonec jsme ho přestěhovali ke Standovi, do bytu, už je volně, schoval se v koupelně. Pořád je tak strašně smutný.

Kalandáře přijedou nakonec až zítra. Bude jich 80 ks, takže se na všechny dostane, mám spíše obavy, že nám zbydou. Daruje nám je Michal, mnohokrát mu děkujeme!

Malá Blackie je už úplně v pořádku, rýma nebyla jinak velká. Brzy pojede s Orionem do nového domova. Orion je takový umňoukaný kocourek, všechno si mňoukáním vynucuje, pořád povídá, chce se chovat, žádá pozornost. Blackie je mazlivá kočička, spíše taková nenápadná a tichá.

Ještě také máme malou mourovatou Žakie a černého Žolíčka. Žakie je úžasná, mazlivá malá kočička. Žolíček je také úžasný, trochu opatrnější.

Úplně boží je kočička Marjánka. Má takovou zvláštní světlou mourovatou barvu a k tomu očička skoro do modra. Pořád by se chtěla kamarádit. Její ségra Margitka je trochu zdrženlivější, je to mourinka s měděnýma očičkama. Obě jsou moc krásné.

Děkuji za dnešní pomoc s kočičkama a s úklidem Marušce Zimanzlové a Lucce Zedníkové.

Měli jsme milou návštěvu, mladou paní s holčičkou Maruškou, která přivezla různé potřebné věci do útulku a do bazárku. Něco jsem nafotila, bylo toho o hodně více včetně kočkolitu. Mnohokrát děkujeme.