Děti Samanty měly povinné mazleníčko, docela držely, jsou to úžasná koťata, láskou bych je snědla. A jak zírají, s vykulenýma očičkama, jak čtyři sudičky.
Charlínek z vnohradského hřbitova se konečně začal sám hlásit o mazleníčko. Nejraději by se umazlil, tečou mu sliny proudem, vrní, je fakt úžasnej a ten jeho oduševnělý vykulený pohled! Fakt mě dostává.
Řehořek má sice ještě vylízaná místa po tělíčku, trochu se i líže, ale některé fleky se již zacelují. Už léky nebereme. Řehořek si začal sám hrát, vypadá tu už spokojeně, takže na nervózní mytí kožíšku už konečně zapomíná.
Naše Rézinka, když k nám přišla s Modrákem, tak byla celkem mazlivá, v pohodě se dala chytit a nyní je z ní netykavka. Z karanténní místnosti jsem ji dala do velké, aby se s námi zžila, utíká však pořád do voliéry. Nosím ji na noc dovnitř, ale nutí si nočním mňoukáním jít do karantény, kde byla zvyklá a nikdo ji tak neotravoval. Takže místo, aby byla od nás přítulnější, tak je tomu naopak. Nechce se mi jí zavírat do klece, jedině zpátky do karantény, kde se dala chytit, ale nesměla by do voliéry. No snad ji ještě přemluvím. Jinak je hodná, neútočná, jen je nedůvěřivá.
Brácha Modrák mazlivý a vrnící. Už je úplně v pořádku a měl by jet dneska do nového domova. Hodně kočiček pohromadě mu nedělá dobře.
Kocourek Robinek začíná být pěkná koule. S velkým nasazením zbaští každou konzervu či kapsičku. Je moc milý a mazlivý. Jen mu trochu vadí velké množství kočiček, není však konfliktní, jen se od nich drží stranou.
Kočička Jiřinka je krásná a mladá slečně, která se bojí ostatních. Pořád se vrací do klece, kde si připadá v bezpečí. Je neskutečně nádherná, má mourovatou barvu s nádechem do rezava a heboučký kožíšek.
Filípek z Bráníka je přestěhovaný do klece ve velké místnosti, pozoruje ostatní a myslím, že je spokojený. Až si zvykne, pustím ho na zem. Mám však obavu, že bude prudit ostatní kocourky. No uvidíme.
Kocourek Soptík nějak stagnuje s jídlem. Už druhým dnem se nevrhá do předložené konzervy. Třeba se již zasytil. Je mi ho moc líto. Musí být oddělený, je sám. I když má celou místnost pro sebe, pořád leží. Tolik se však mazlí.
Z kočičky Aretky od ZŠ Libotenice je veliký mazel. Jsem ráda, že to šlo s ní tak hladce.
Bětuška po úterním vypláchnutí dutin se myslím zlepšila. Neužívá ani žádná antibiotika, tak budu doufat, že ji výplachy pomohou,vydrží jí to a bude už pořád bez hnisavých výtoků z nosánku.
Dneska jede na kastraci Vanda Fouska. Fouska nebyla kastrovaná, protože má jizvu na bříšku. Je pořád hodně plachá a bude se vracet do původní lokality. Jsem však přesvědčená, že jizva na bříšku není od kastrace, protože tak plachou kočičku by v Roudnici n.L. těžko někdo nechal kastrovatl a navíc se narodila u holobytů. Takže se raději dneska paní doktorka do bříška podívá, aby se při navrácení nerozmnožila.
Děkuji strašně moc Marušce Michlanové za uspořádanou báječnou aukci!!!!
Děkuji Lucce Zedníkové a Terezce Baudišové za skvělou spolupráci, za pomoc se stránkama a s emaily, za komunikaci s lidmi, atd…….je toho hodně.
Děkuji všem, kteří dneska přijdou do hotelu Diplomat stavět klece a připravovat výstavu.
Zítra se na Vás těším na výstavě v Praze v hotelu Diplomat!
Míla
Žádné komentáře