sem plná úzkosti a strachu o malá koťata. Celý den je pozoruji, nosím samé dobroty, abych se přesvědčila, že jedí. Dnes ráno byla na zemi žlutá loužička žaludečních šťáv. Koťata však všechna jedí a dovádějí, jejich maminka také baští, vůbec nevím od koho to bylo. Strach o koťata mě budí i ze spaní. Udělala bych snad všechno na světě, aby mi už nikdo neumřel.

Bětuška má pořád rýmu, užívá další antibiotika, moc jí to nepomáhá. Nemohu se dočkat výsledků biopsie a výsledků z dalších rozborů, na které čekáme. Doufám, že ji něco pomůže.

Sláveček je moc milý a i když ho zadní nožičky neposlouchají, hraje si i v leže. Bětuška ho často myje, asi ví, že jsou na tom podobně.

Hamsha a Štěpánka, kočičky od školy z Libotenic, jsou už mezi ostatními, ale moc dobroty to nedělá. Pořád na někoho syčí a vrčí, kolektiv jim moc nesvědčí. Hamsha je moc hezká, má na čele takovou mourovatou ofinku. Štěpánka je mourinka.

Pět koťátek s mamkou krásně prospívají, sami jedí, k tomu maminka kojí, jsou to takoví malí puclíci. Když k nim přijdu, hned se mi věší na nohavice a šplhají, chtějí se mazlit. Maminka je ale pořád hodně plachá a má průjem, což mě trápí, protože ji nedokážu dát prášek a ani injekci, je strašně vyděšná a lítá sem a tam.

Maličký Popelníček – Popík se má úžasně k světu. Už si hraje s Moničkou, nechce být jen v obýváku, ale i v kuchyni. Je to tak ohromný mazlík a nádherné mrně.

Zorínek je pořád zavřený a to mě trhá srdce. Takový úžastný společenský kocour (pouze s lidmi)! Je každým dnem krásnější.

Víťánek má dneska zase Fantomovy bolesti, dostal nový prášek, tak uvidím, jak zabere. Tramal mu moc nepomáhal.

Kasandra s Mimčem jsou samotní ve voliéře, i když je už docela zima. Mám obavy je přemístit dovnitř, aby Mimčo něco nechytitl. Je to moc krásný kocourek, již jednou naočkovaný. Jsem ráda, že tu smršť panlekopenie přežil. Nyní má plíseň na nosánku a užívá léky.

Koupili jsme se Standou kočičkám do hlavní místnosti široké poličky, aby mohli ve výšce odpočívat a tím bude pro ně více prostoru a snad si budou méně vadit. Až je Standa přidělá, nafotím je.

Mec, kocourek na jaře vrácený z adopce, by chtěl strašně moc běhat venku. Jednou se mu povedlo dostat se na zahrádku a byl, jak v sedmém nebi a jen těžko se povedlo ho dostat zpátky do voliéry. Od té doby prosí, mňouká a visí na plotě voliéry, prostě žadoní o to, aby mohl běhat venku. Moc by už potřeboval domov a to se zahrádkou.

Děkuji Daně za uspořádanou aukci a tím za výdělek pro Sluníčka.

Děkuji Janě a Terezce za obstarání akcí, kterých se můžeme zúčastnit s charitativním krámkem.

Děkuji úplně všem, kteří se snažíte pomoci kočičkám bez domova.

Míla

 

OLYMPUS DIGITAL CAMERA OLYMPUS DIGITAL CAMERA OLYMPUS DIGITAL CAMERA OLYMPUS DIGITAL CAMERA