Dnešní podvečer byl smutný. Když jsem přišla z práce, šla jsem se podívat na naše nejmenší a jedno mrně – bílý kluk s černými flíčky byl mrtvý. Rozhodla jsem se kočičku s koťátky přestěhovat do voliéry, kde byla do této doby Lea s Evičkou a Černouškem. Leu s koťaty jsem přestěhovala do nově zadní voliéry, jsou přece jen už větší a Esterku s koťátky jsem dala na jejich původní místo do boudy ve voliéře. Zde zatím všechna koťátka přežila, mají tam prostor, klid a mamka se může proběhnout po voliéře. Při přendavání jsem zjistila, že jedno kotě mezi ostatními je studené a téměř se nehýbe. Asi dvě hodiny jsem ho zahřívala, masírovala, ale nakonec stejně umřelo. Byl to bílozrzavý kluk. Byla jsem srozuměna, že sedm koťat pro prvorodičku, vlastně i pro každou kočičí matku je velké sousto, že se všechna nedokážou pořád prát o jídlo a o teplo, přesto mě to zasáhlo. Pokud by zůstala venku, kdo ví, kolik by jich přežilo, i tak je mi jich moc líto.
Bětuška se trošku lepší, nejde to sice rychle, ale doufám, že to nezakřiknu.
Dorazily další balíky s dárky ze Stromu přání. Stále jsem ještě nezačala fotit. Musela jsem uklidit všechny voliéry, byl tam už děsný nepořádek a páchnoucí záchůdky. Tak snad zítra začnu a pomalu dárky uklidím.
Dneska Terezka zaktualizovala webové stránky, dostala se konečně k počítači, jsem moc ráda a Terezce děkuji!!!
Mám zprávu o Fabiánkovi, je v pořádku, spí s Denisou v posteli, druhá kočička se mu líbí, hrál by si s ní, jí se však Fabián nelíbí. Myslím, že si brzy na sebe zvyknou.
Alenka snad už pojede zítra do nového domova. Dnešní odjezd se odložil. Mám strach, aby u nás neonemocněla,l je raději v kleci, ale pro takové kotě je to trest, potřebuje běhat a hrát si.
Dobrou noc přeje Míla
Žádné komentáře