Kočičí domov Sluníčko

Dneska byl opravdu neskutečně „živý“ den.
Ačkoli jsme včera celý den uklízeli a přeorganizovávali společně s Maruškou, Luckou a Martinou, dnes ráno vše nanovo. Plné klece, spousta léků, jídlo, kočkosery, atd. Maličký Erik se mi moc nelíbí, je takový pohublý, užívá antibiotika, byl přeočervený, ale jí jako „vrabec“. Dneska ráno od jídla hned odešel, a tak už jsme byli připraveni na veterinu, ale ještě jsem zkusila výživnou konzervu a do té se z mé r…uky pustil. Tak jsme si řekli, že v sobotu nabudeme na veterině otravovat. Během dne dostal maso, večer zase konzervu ze stříkačky. Nehraje si, ale pořád za někým chodí a vrní. Nevím, zda ho nebolí operovaná nožička. Rozhodně po víkendu k panu doktorovi pojede.

Měly přijet kočičky z Moravy od paní, která musela opustit stávající nájemní byt a přestěhovat se do jiného společného s jinou nájemnicí a dvacetpět kočiček si s sebou vzít nemohla. Paní už je důchodce, kočky nemá vykastrované, pouze některé kocoury. Psali jsme o této situaci v minulosti s prosbou, kdo by mohl pomoci a nějakou kočičku si vzít k sobě. Původně mělo být patnáct kočiček, tři měly jíž do Vsetína, pět do Hradce, jedna do Ústí, z prosby o pomoc se mi ozvaly dva útulky, kam by možná mohli dvě až tři kočičky. Počítala jsem, že mi zůstanou dvě až tři kočičky. Dopadlo to tak, že paní měla koček o pět víc než byl plán, tři přislíbené na statek ji odmítli, Vsetín už nemohl přijmout nic, Hradec nebyl k mání a do Sluníčka dorazilo devatenáct kočiček. Jsem z toho ještě rozhozená, jak to všechno zvládnu. Vyčlenili jsme jim sklepní prostor, naštěstí mi dneska přijela pomoci Dana Macková a Jana Salcmanová s malou Lucinkou. Sama bych se z toho asi zbláznila. Kluci z Moravy, kteří kočky přivezli jsou ohromní. Jedná se o kočičky ve stáří od necelého roku do tří let převážně rezavé a želvovinové. Bud to umění je rozlišit, pojmenovat a zapamatovat si je. Bohužel jsou všechny příšerně zablešené, mají po těle strupy a všechny mají řádný ušní svrab. Takže to bylo u nás jako v továrně – odčervit, Stronghold, Otimectin, zběžně prohlédnout…..Zatím jsou skoro všechny vyděšené, čůrají do pelíšků, kakají po škrabadlech a na zem, asi mají v hlavičce „maglajs“. Snad se to zklidní a upraví. Snažila jsem se každou vyfotit. Mezi zrzky jsou i rezavé holčičky.

Stále nemáme všechny zprávy z domovů od kočiček, které se umístily minulý týden na výstavě. Zprávu máme od Cézara, Leonka, Noela a Dastyho. Dasty bohužel začal poslední dny zlobit a počůral prý celou ložnici, poškrábal paničku a nechce se vůbec ukázat, je zalezlý. První dny v novém domově byl údajně dobrý. Asi se vrátí do Sluníčka, nevím, jak je to možné, co se mu stalo. Noví páníčci ještě zkusí kastraci. Je mi to moc líto, myslím na něho.