Především bych chtěla poděkovat Milunce Černé a Marice Štiebrové za pomoc s úklidem a s obstaráním kočiček. Moc mě to pomohlo. Člověk se celý víkend opravdu nezastaví.
Ráno, když mě kamarádka Milunka vzbudila, bylo skoro deset hodin. Přišla k nám s rodinou na hodovačku a já ještě spala a asi bych spala až do večera. Frenk měl po noci pokakanou celičkou klec, ještě položenou buničinu a podložky se snažil řádně zahrabat, neměl kousek čistého místa a já spala jako zabitá. Konečník a varlátka se zdála být méně nateklá a méně červená. Milunka mi pomohla Frenka dát dohromady, vykoupal se, po té i v heřmánku, namazalo se mu vše opruzené, převlékla celá klec a Frank se dal s velikou chutí do jídla. To celé se opakovalo během dnešního dne čtyřikrát a v mezi časech se musí otírat, mazat a odstraňovat pokálená buničina. Zjistila jsem na žádost pana doktora, že čůrá také nekontrolovaně. Tak uvidíme, co nám řeknou zítra a jak přežije v kleci celý den sám bez úklidu – zkusím ještě Standu, ale nemohu to po něm vyžadovat, to chápu, že už by na chlapa toho bylo moc. Je strašně hodný, že zvelebuje kočičí bydlení, práce má na několik let dopředu.
Milánek se hodně vylepšuje, očička však má pořád zakalená, zítra jede také k lékaři. Je to velikánský mazel!!!! Kdo touží po opravdu mazlivém kocourkovi, je to právě Milánek.
Marlence už také otrnulo, nejraději by si již šla hrát ven z klece, k ostatním. Před několika dny to bylo takové chuďátko bez života, pořád jen spinkala a nakonec z ní bude přenádherná mazlivá princeznička. Ještě se musí spravit, páteř ji pořád vyčuhuje, je to jen krátká doba, ale Marlenka svým apetitem na zakulacení jejího tělíčka bedlivě pracuje.
Kikinka pojede zítra na kontrolu, nemá žádný hlásek, chce mňouknout a není skoro nic slyšet. Antibiotika už dobrala. Přijde mi pořád taková chudinečka. Zítra snad budeme chytřejší.
Blaženka konečně opustila dobrovolně klec, ale to jen proto, že jsem jí tam uklízela. Šla se podívat do voliéry, kde strávila celý den. Nakonec se usídlila na trámu ve voliéře hned vedle Bodynky. Řekla jsem si, že ji nenechám kopírovat Bodynčino chování – bázlivost a sundala jsem ji a odnesla zpátky domů. Naštěstí se mě nebojí, nechá se sebou manipulovat a při chování i vrní. Sama však nepřijde.
Boženka také opustila klec při úklidu, je však na mojí postelí. Vyndat se dá a hlazení se jí moc líbí. Holkám se zřejmě nelíbí tolik kámošek a kámošů pohromadě s nimi.
Merlinek a Daneček jsou pořád boží kluci, jsou tak nádherní, na svůj věk ohromní, milí, mazliví, hodňoučcí a vděční a stejně je již téměř rok nikdo nechce. Jak jen to je možné?
Fabík a Dudlík, veselá dvojka celý den řádí, ale i se mazlínkují. Jsou to takoví pohodoví, spokojení kluci. Fabík má navím nádherné měděné oči a sametově lesklou srst.
Sněženka lítá po kuchyni, po chodbě, každého, koho potká zfackuje, a to i Káju. Jediných koho se bojí je Dudlík a Mec. Mec ji opravdu ubližuje a Dudlík si chce hrát, ona ne, on to nemůže pochopit a je tu bitka. Pokud by bydlela Sněženka někde sama bez koček jen s lidmi, bude to skvělá a hodná společnice. Hlavně i spokojená.
Kája pořád kašle, a to užívá už druhá antibiotika. Pojede zítra také k lékaři. Brzy mu bude 15 a půl roku, tak se o něho bojím.
Přeji Vám krásné sny a dobrou noc.
Tady jsou fotky, co se u nás úplně teď děje.
Žádné komentáře