Přijali jsme kočičku Eiminku, která šla do adopce na umísťovací výstavě v listopadu 2012, kdy jsem byla ještě depozitem pod O.S. Šanta kočičí. Eimička byla tehdy moje zlatíčko, byla mazlivá, taková moje přílepka a já měla problém s jejím novým domovem, bolelo mě z toho srdce. Snad platí pravidlo, že čím lépe chce člověk kočičku umístit do nového domova, tím se to hůře podaří. Dozvěděla jsem se, že Eimička terorizuje její kočičí spolubydlící, a to přesto, že Eimička s ním byla od počátku. Její panička chtěla dát pryč kocourka, já jsem však chtěla vrátit Eimičku. Moje pražská kočičí kamarádka, která znala paničku Eimičky a která mě na problém upozornila, Eimičku od její paničky bez problémů odvezla. Zdravotní stav Eimičky je velmi vážný. Eimička nejedla, zvracela, nemá hezkou srst, je však velmi kontaktní a mazlivá. Dneska na veterině zjistili selhávání ledvin a útvary v bříšku, které se zatím nedají blíže identifikovat. Eimička zůstala hospitalizovaná. Její trávicí problémy údajně byly už více než půl roku, což vypovídá její zdravotní stav. Selhávání ledvin je důsledek dlouhodobých trávicích potíží. Je mi strašně smutno! Z důvodu špatné funkce ledvin se nelze podívat Ejmičce do bříška, co se vlastně uvnitř děje. Její panička s ní nebyla vůbec na veterině, což měla udělat minimálně před půl rokem s jejími trávicími obtížemi. Eimičkce celou dobu nebylo dobře, proto sie zřejmě stranila před kocourkem, se kterým žila a nechtěla si s ním hrát. Takže vůbec nevím, co nás čeká a to jsou Eimičce právě tři roky. Ach jo, tak špatně jsem ji umístila. Majitelka Eimičky se zavázala, že ji poskytne veterinární ošetření v případě potřeby, asi si myslela, že to není třeba! Jak jen mohla…..
Dalšími přírůstky jsou dva kocourci Eliášek a Plyšák. Jsou moc hodní, krásní, devítiměsíční. Nalezla je starší paní, byly to koťata od sousedovic kočky, kde pan zemřel a jeho paní se o kočku ani o koťata nestarala. Koťátkům hledala nový domov, neboť je sama v malém bytě, bez auta, kočičky prostě mít nemůže, nový domov ji pro ně nepodařilo sehnat. Byla z toho neštastná a ještě k tomu musela odjet na delší čas z domova. Kocourci jsou tedy u nás a doufám, že jim najdeme hezký domov. Jsou vyplašení, ale snad to bude časem dobré.
Fidoušek již třetí den nejí, i když dostává léky a není apatický. Má nějakou střevní virózu. Dnes zůstal v nemocnici na zavodnění. Tak snad to bude dobré.
Denýsek by měl jet v pátek domů. Byl dnes na kontrole s očičkem, které má poraněné. Ještě seknutí není zcela zhojeno, takže se musí stále kapat a mazat.
Ťapík byl dneska panu doktorovi předvést svojí zahojenou nožičku. Stále však na ní nešlape, zřejmě ho bolí. Dostal zatím léky na bolest a uvidí se, zda se nebudou muset srovnat další kostičky v nártu nebo zda se to ustálí.
Ťapík si tu zvykl, zřejmě se hodně bál ostatních kocourů, byl už i několik dní ve velké místnosti, nepere se, je tam občas spokojený, ale pak zase chce zpátky do bytu. Tam myje koťata, spí s nimi, objímá je, je to hrozně dojemné. Velmi jsme se s něm spletli, potřeboval na zemi mezi ostatními nabýt jistotu. Je to zlatý kocourek s dobrým srdcem a velký mazlík.
Emilka s Charlim mají nyní Virbagenovou a antibiotickou pauzu. Emilka mi přijde, že se vzhledově zhoršila. Má zase „ublemclou“ pusinku a tím i nožičky. Chtěla bych, aby byla v pořádku a asi toho nedosáhnu. Charlie je stále krásným kocourkem.
Vítek má stále záchvaty, snad už skoro pořád. Nejsou tak silné, zatím držíme bez léků, ale není to dobré. Pan doktor i já jsme zklamaní, že operace nepomohla. Dostane na zkoušku další léky a bude se hledat dál příčina a léčba.
Robinek je na tom stále stejně. Průjmuje i přes léky dost často. Vzhledově to také není ono. Nechce být s ostatními kočičáky a tak se stále cpe do ostatních místnosti. Nedopřejte mu to… Potřeboval by, aby šel k někomu, kdo by mu dával pouze dietu, což u nás není možné zamezit tomu, aby nesnědl kromě diety i nedietní jidlo pro ostatní. Je to opravdu těžké.
Žádné komentáře