Opět pokračujeme v „černé kronice“, dnes byl uspán Kája. Trhá mi to srdce a vůbec se nemohu smířit s tím, že skončil vlastně pod koly auta. Celých 16 let se uměl vyhýbat. Bohužel nám tu nedávno rozšířili silnici a auta ze zadních domů jezdí rychle. Obzvlášť ten, co srazil Káju. Čekala jsem, že se u něho ozve jakákoli stařecká nemoc a teď toto. Zuby měl jako mladík a oči nádherné, čisté, zelené. Na začátku ocásku měl přerušenou míchu, vůbec necítil konečník, byl plný tvrdých bobků, chuděra tak mu chutnalo. Čůral přetlakem a nešlo ho vyčůrat ručně, protože byl agresivní, bolely ho žebra a hrudní kost. Ocásek mu visel jakoby nebyl jeho. Manipulace s ním byla moc špatná.

Evžen byl na operaci s očičkem. Měl přirostlá víčka a třetí víčko krohovku, spolu se sestřičkou Evelínou prodělaly nějakou oční infekci. Musíme očičko mazat a objíždět špejlí svatou pod víčky, aby zase nepřirostla. Evelínka má ten samý problém, má zakrytý zlzný kanálek a tak ji ještě k tomu očičko slzí. Až uvidíme, že se povedlo Evženkovi očičko spravit, půjde na operaci i Evelínka. Ta má očičko zakryté méně než Evženek.

Očička Renoira, Degase a Legolase jsou stále lepší. Máme jinou mastičku na vyčeření očiček. Jen Renoir má ještě malý vřídek. Koťata, když jsem přišla domů a v přepravce na veterinu nějak divně polehávala. Všimla si toho paní doktorka, zvláště Renoir. Na Legolasovi byla vidět rýma, včera měl teplotu, nejedl také polehával, dnes už papá a lítá. Koťata dostala antibiotika na rýmu. Budu se modlit, aby ostatní zůstala zdravá. I když poprskává také Radim.

Jonatán je opět v kleci, hodně prská, dostal antibiotika.

Bohužel v naší obci bylo nalezeno u trati kotě – mourovatý tříměsíční kluk, které se tam pohybovalo již třetí den, takže putovalo k nám. Ještě, že si nechávám místo na urgentní příjmy z naší obce či z Města Roudnice n.L., kteří mi jsou podporou. Kocourek má ošklivý svrab v ouškách a nemůže se stále dojíst.

Koťátka u Klárky jsou docela hodná, už přestala strachy prskat a syčet, co nevidět z nich budou normální mazlíci. Všechny čtyři jsou nádherná.

Víťánek má dneska stále záchvaty i přes lék na bolest, který pravidelně dostává. Je to hrozné. Zítra jede se Standou na kontrolu MVDr. Duchkovi na Vetcentrum do Prahy. Tak uvidíme, co dál, léky mu po týdnu přestaly pomáhat.

Sašenka, která se u nás na hlídání, to tu moc nepoznala a je celá nesvá, bojí se, ale zalezlá není. Syčí, stěžuje si mě, hladí se, ale nechápe, proč je tu zase s tolika kočkami.

Přeji dobrou noc.